Vítejte v domově fantazie
Ve světě Aquillskho kodexu se před zhruba sto lety od hlavního příběhu odehrál jiný příběh. Jiný asi ve všech ohledech, pravda, přesto stojí za zmínku a proto jsem se jej rozhodla sepsat.
Dvě království postihl dobytčí mor. Nehledě na všechny další spory a problémy obou říší je nutné se spojit, aby je hladomor zcela nevymítil a dobytčí mor se nerozšířil dál. Mágové z Aquillosu vyslali svého zástupce, mladého Lucretia, aby pomohl králům, kteří si uvědomovali důležitost spolupráce ale nebyli jí sami schopni, nalézt kompromisní řešení, které budou schopné akceptovat všechny strany. Mohlo by se zdát, že svěřit tak důležitý úkol, někomu s čerstvě ukončeným diplomatickým vzděláním, nebylo úplně moudré, ale mágové nečiní nic bezdůvodně. Lucretiovi ovšem jeho úkol toto vědomí nijak neulehčuje. Naopak už svým prvním společným rozhodnutím mu králové obou říší zkřížili plány. Namísto vyjednavače se z něj stal pozorovatel a čekatel v dramatu mladých kraleviců. Kdo bude budoucím králem a královnou spojeného království Ilune a Kurdis?
Sekundus s Dominiem se vrací dovnitř, zatímco Caesonius pospíchá ven, pryč od Quintilla s Herenií. Mezi Quintillem a Caesoniem visí stín starých ran a těžkých rozhodnutí. Jak to bylo tehdy, když se rozcházeli?
Od začátku bylo jasné, že k tomuhle jednou dojde. V tak malém prostoru a při tolika lidech by bylo divné, kdyby se Quintillus s Caesoniem nikdy nesetkali. Jenže, když si bývalí milenci stanou tváří v tvář, kam to může vést?
Sekundus se pokoušel vyzvědět nějaké tajemství o Eprii a dobře zapůsobit na Herenii. Quintillus je vyrušil. Dobrá, ale jaké ráno měl takový Lucretias?
Další krátký střípek příběhu z Egnatiina zámečku. Víme už, že mezi Quintillem a Caesoniem jsou nějaké stíny jejich minulosti. Longina se na věc dívá logicky, Sekundus vycítil příležitost, Dominius má o sourozence starost a Herenia nemá ze Sekunda dobrý pocit. Jak se na to ale dívá Epria? Proč odmítá přijmout stav věcí?
Druhý den od oznámení úkolu krelevicům začíná to opravdové rozhodování.
Odpoledne pozval správce Egnatiina paláce mága Lucretia do večerní lázně. Ten jeho pozvání sice úplně nepřijal, ale ani neodmítl. Teď je večer. Jak se Lucretias nakonec rozhodne?
Bylo po obědě. Klidné chvíle, kdy se každý pokouší vyhýbat každému. Nebo ne?
Dopoledne proběhlo už bez konfliktů. Co ale přinese oběd a opětovné setkání všech účastníků?
Zatímco se mág odebral do soukromí svých komnat, kralivici obou zemí se také rozešli nalézt si vlastní odpolední program. Což je ovšem u jednoho z kurdiských následníků trochu problém…
Kralivici obou zemí byli seznámeni se situací. Je načase si představit dalšího obyvatele Egnatiina paláce a to jeho správce Lucretia Ilunia, který na tom místě žije a nyní má pomáhat mágskému vyslanci dohlížet na následníky a jejich „snahu“ nalézt v sobě zalíbení. Situace prozatím příliš růžově nevypadá, ale jaká je doopravdy? A jaká je pro Luca?