Dvě strany jedné mince – Kapitola 17

TODOROKI SHOTO

 

„První hra závodu 1. ročníků je konečně u konce,“ ohlásila Midnight. A teď se podívejte na výsledky!“

1)  Todoroki Shoto

2)  Bakugo Katsuki

3)  Chihiro Eikichi

4)  Shiozaki Ibara

5)  Honenuki Juzo

6)  Iida Tenya

7)  Tokoyami Fumikage

8)  Kirishima Eijiro, Sero Hanta

10)Tetsutetsu Tetsutetsu

11)Ojiro Mashirao

12)Awase Yosetsu

13)Asui Tsuyu

14)Sato Rikido

15)Uraraka Ochaco

16)Shoji Mezo

17)Yaoyorozu Momo

18)Mineta Minoru

19)Ashido Mina

20)Koda Koji

21)Jiro Kyoka

22)Kaibara Sen

23)Tsuburaba Kosei

24)Kaminari Denki

25)Bondo Kojiro

26)Yanagi Reiko

27)Shinso Hitoshi

28)Kendo Itsuka

„Prvních 42 postupuje do dalšího kola… Je to nemilé, ale nedělejte si z toho hlavu, pokud jste to nedokázali! Budete mít jiné možnosti jak zazářit. Skutečný závod začíná až teď! Tohle bude novináře zajímat! Dejte do toho všechno! A tady máme druhou hru!“ Elektronické kolo na obrazovce za Midnightinými zády se dalo do pohybu. „Už vím, co to bude, ale co by to tak mohlo být? Co by to mohlo být? Zrovna jsem to řekla a tady to máme…“ Ukázala na obrazovku.

„Bitva na koních?“ pískl Kaminari. „Ty mi nejdou…“ zaúpěl.

„Není to hra pro jednotlivce, takže by zajímalo, jak to bude,“ nechala se slyšet Asui.

Mineta ještě jednou zopakoval název hry.

„Dovolte mi, abych vám to vysvětlila,“ začala znovu Midnight. „Účastníci vytvoří dvou až čtyřčlenné týmy. Je to skoro stejné jako normální bitva na koních, ale jedna věc je jiná…“ krátce se odmlčela. „Na základě předchozí hry bude mít každá osoba přidělen určitý počet bodů.“ Vzápětí se musela rozkřičet na dívky, které jí do výkladu mluvily.

„Ano, přesně tak! Body začínají od zdola a jsou to násobky pěti. Takže čtyřicáte druhé místo, dostává 5 bodů, čtyřicáté první, deset bodů čtyřicáté místo patnáct bodů…! A hodnota prvního místa je… Deset milionů!“

Bylo vidět, jak to po tomhle oznámení všem okolo šrotuje. Podívali se na mě pohledem lovců, kteří se právě rozhodli, že ze mě bude ta nejšťavnatější kořist na světě.

„Přesně tak!“ potvrdila rozhodčí jejich domněnky. „Je to boj o přežití, kde mohou ti úplně dole svrhnout ty nahoře!“

A aby toho nebylo málo připomněla všem heslo „Plus Ultra“ s oznámením, že Todoroki Shoto má cenu 10 milionu bodů.

Alespoň jednou v životě mám nějakou cenu…, prolétlo mi hlavou.

Pak Midnight vysvětlila pravidla. Bitva bude trvat 15 minut. Každý tým má hodnotu součtu bodů všech svých členů. Jezdci budou mít na čele čelenkou s danou hodnotou. Jednotlivé týmy se budou snažit ukrást čelenky ostatních týmů, dokud nevyprší čas, aby tak získali největší počet bodů. Ukradené čelenky musí mít jezdec na sobě viditelně a to buď na krku, nebo výš. Používání schopností je povoleno.

 

Rozhlédl jsem se. Uvažoval jsem nad strategií. Určitě se najde někdo, kdo se bude chtít svést na šťastné vlně prvního místa. Jednou ze strategií by mohlo být utíkat až do konce. Ale ne pro mě! Já musím bojovat. Tak to bylo, kdybych měl jen utíkat, nebylo by to absolutní vítězství, naprosté odmítnutí…

Vynaložil jsem veškerou svou vůli, abych se na jistou osobu v hledišti už ani nepodíval.

Dobře, koho bych mohl oslovit… Já budu jezdec. V boji jsem nejsilnější. Potřebuji někoho rychlého jako hlavního „koně“ Automaticky můj pohled vyhledal Iidu. Potřebuji někoho, kdo bude vyrovnávat nedostatek na mé levé straně. Někoho silného, ale ne dost, aby mohl stvořit vlastní tým. Jako jedna z možností se v mém hledáčku objevil Kaminari. Jenže Kaminariho schopnost je nebezpečná širokému okolí. Ale kdybych našel někoho, kdo jeho slabou stránku dokáže vyrovnat… A konečně! Čtvrtý člen týmu byl nalezen. Jako první jsem tedy oslovil Yaoyorozu.

Měl jsem štěstí. Všichni mnou oslovení souhlasili.

Nepotřeboval jsem ani 15 minut na to, abychom byli tým.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Když přišel čas na druhou disciplínu, bylo za potřebí si sehnat lidi do týmu. První jsem šel za Ochako, ta už s semnou v týmu jednou byla. Bylo fajn, když neodmítla. Pak za námi přišla nějaká růžovo vlasá holka. Myslím, že byla z podpůrnýho kurzu. Nicméně se chtěla přidat, že jí prý ostatní týmy s vysokým počtem bodů odmítly. Vzal jsem jí, co jinýho. Asi mi tu moc nepomůže, ale potřebuji do týmu minimálně 3 lidi. Jenže stejně budu potřebovat někoho dalšího, kdo mě ponese, protože ony samy dvě, mě sto pro neunesou.

A pak jsem zahlédl Fumikageho, svého zachránce. Fuj to hrozný jméno…! Takže mu budu říkat… Fumichan!  Kývnul sem zbytku svého týmu a vyrazil za spolužákem.

„Ahoj, Fumi-chan, nechtěl by ses přidat k nám do týmu?“ A ukázal jsem na dvě holky stojící za mnou.

 

TOKOYAMI FUMIKAGE

 

Vytřeštil na Chihira své ptačí oči. Fumichan? Krátce zapřemýšlel nad tím, co tím asi ten kluk sleduje, ale sám Chihiro ho nenechal tápat dlouho.

Zkouknul složení jejich týmu. Neznal možnosti podpůrných předmětů toho jednoho děvčete, ale u propasti něco málo zahlédl. Ohledně Uraraky, bylo jasné minimálně to, že v boji příliš platná nebude. To ostatně Chihiro také ne, pomyslel si.

„Potřebujete jezdce?“ zeptal se přímo, s rukama založenýma na hrudi.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

„Ne, potřebujeme koně,“ řekl jsem sebevědomě. Jak taky jinak…

„Potřebuju někoho, kdo mě unese, a kdo může krást čelenky.“

 

TOKOYAMI FUMIKAGE

 

Zkouknul ho kritickým, nebo možná jen zkoumavým pohledem. „Takže mě nechceš využít k útoku, ale jen k nošení, obraně a ukořisťování bodů,“ shrnul to. „Moje schopnost je silnější i agresivnější ve tmě. Čím větší světlo, tím je krotší ale taky slabší. Říct, že nechceš, abych útočil, bez této znalosti…“ odmlčel se. „Dobře,“ odtušil nic neříkajícím hlasem. Byl s tím spokojený.

„Přidám se k vám,“ odsouhlasil.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

„Fajn.“ Byl jsem tiše rád, že přijmul. No jo, ale co teď? Ne, že bych chtěl vymyslet plán, žádnej nikdy nevymýšlím, ale jde o to, jestli budeme chtít víc utíkat, nebo bojovat… Teoreticky by po nás nemělo jít tolik lidí, protože nejsme na 1. místě. Ale taky si spoustu spolužáků uvědomí, že na Shota nemají, a půjdou po nás. Já jsem snadnější kořist. Shoto může svůj quirk použít prakticky kdy chce, ale u mě to tak jednoduché není. A pak už umím jen karate, ale to mi teď bude na hovno, když budu sedět.

„Naše taktika by mohla být taková, že budeme utíkat a sbírat tak nějak zároveň.“ Nechci zvolit pouze ústup, i když máme dost bodů pro postup.

 

URARAKA OCHACO

 

„Ehm… Jo, to zní dobře…“ po minulé zkušenosti jí Chihirův přístup docela příjemně překvapil.

 

HATSUME MEI

 

„Pro ústup jsou moje děťátka, jako dělaná!“ zavýskla nadšeně.

 

TOKOYAMI FUMIKAGE

 

Zapřemýšlel.

„To zní rozumně,“ zhodnotil jeho strategii.

S tím se mohli nahlásit coby tým a převzít si čelenku se součtem jejich bodů…

 

TODOROKI SHOTO

 

Týmy byly sestaveny. Nikdo nezůstal na ocet. Present Mic hlučně vykřikoval svůj komentář a my se zatím postavili na místa. Každý z mého týmu věděl, co má dělat a já zase na druhé straně věděl, že všichni spoléhají na mé vedení. Rovnou jsem jim oznámil, že moje levá strana zůstane v boji bez využití. Jednal jsem s nimi na rovinu, i když jsem jim nic víc nevysvětloval. Potřeboval jsem totiž jejich absolutní důvěru. Jen tak může tým fungovat.

Věděl jsem, že první co se stane, bude útok na nás. A taky že se jich většina hned seběhla. Prozatím jsem nechtěl použít Kaminariho. I když by jeho útok dost protivníků vyřadil, my nebyli v pozici, kdy by nás vyloženě tížil bodový nedostatek.

Od Honenukiho bylo prozíravé, že použil svůj tekutý písek, aby nám znemožnil pohyb. Zapomněl však na jednu věc. Já si ho ze vstupní zkoušky pro „doporučené“ pamatoval stejně jako on mě. Zmrazil jsem nám zem pod nohama, díky čemuž jsme zůstali na hladině.

„Iido!“ zavelel jsem a náš Rychlonožka se dal do pohybu. Běžel vlevo, takže k ostatním jsme byli natočeni pravou stranou.

Výborně! Pochválil jsem ho v duchu. Rozmáchnul jsem se a zakryl nás ledovou clonou, čímž jsem nám vytvořil koridor, kudy se dalo dostat z boje.

 

BAKUGO KATSUKI

 

Samozřejmě, že jsme si šli pro těch 10 000 000 bodů, který měl Půlenec na čele.

„Neutíkej a bojuj!“ zařval jsem, když nám do cesty postavil led. S Kirishimou vpředu a mýma výbuchama to šlo hladce překonat.

„Chci nezpochybnitelný první místo!“ pronásledovali jsme ho jeho uměle vytvořeným koridorem. Tam venku se z toho během pár vteřin stal boj všichni proti všem, ale to mě nezajímalo.

 

***

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Zahlédl jsem toho týpka, co nám přišel do třídy vyhlásit válku. A když teď po nás nikdo nešel, mohli jsme krást.

„Jde se krást,“ ušklíbnul jsem se. „Fumichan, vidíš toho fialovo vlasýho týpka? Zkus mu ukrást čelenku.“ Chtěl si válku, máš ji mít!

 

TOKOYAMI FUMIKAGE

 

„Stíne, do akce!“ zavelel.

„Rozkaz!“ odvětil mi.

Vlastně se mu strategie i současný cíl vcelku zamlouvali.

Coby tým se rozběhli s Hatsume i Urarakou jeho směrem. Všichni ze soupeřovo týmu působili dost nezúčastněně.

„Odlákej jeho pozornost,“ řekl jsem Chihirovi a vyslal Temný stín po zemi zezadu směrem ke spolužákovi z obecných studií.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

„Hej, Borůvko, seš doslova a na koni, co? Tak nám už seber tu pevnou půdu pod nohama!“ zavolal jsem na Fumichanův popud na toho fialovovlasýho kluka.

 

TOKOYAMI FUMIKAGE

 

Náš vyhlédnutý jezdec se po Chihirovi ohlédnul a přesně v tu chvíli se Temný stín vznesl, chňapl po jeho čelence a hbitě se stáhl zpátky k nám, kde předal úlovek našemu jezdci. Který ovšem sám během tohoto našeho pokusu, přišel o svou původní čelenku!

 

***

 

TODOROKI SHOTO

 

Doběhl jsem nakonec koridoru. Pronásledovalo nás několik týmů, pro které nebyl ledový pilíř až tak velkou překážkou.

Mezi nimi Bakugo, jak se dalo předpokládat.

„Yaoyorozu, potřebuju nějakou tyč!“

„Rozumím.“

Záhy už jsem ji držel v pravé ruce. Zmrazil jsem ji a tak prodloužil dosah ledu. Do teď jsem mohl ledovce pouze vrhat pohybem ruky. Ale takhle jsem nám mohl zmrazit zem pod nohama, což jsem vzápětí udělal.

„Iido.“

„Jdu na to!“ odpověděl, protože dobře věděl, že po něm chci, aby nás svými motory urychlil. I když jsem tvrdil, že chci také bojovat a ne jen utíkat, začínala se tu hromadit příliš velká skupina jezdců s koňmi.

Iida překvapil, když nasadil zrychlení, které jsem u něj ještě neviděl. Tak-tak že jsem stíhal tvořit led. Obkroužili jsme celou hrací plochu, jako na cyklistickém okruhu z ledu a setrvačnost nás hnala dál, i když už se Iidovy motory přehřály. Polknul jsem. V takové situaci nás nikdo nemohl zastavit, nehledě na to, že už nebyl nikdo, kdo by se hnal za nedosažitelným cílem. A když se někdo objevil, udržel jsem ho od nás dál…

 

BAKUGO KATSUKI

 

S „Divnýma vlasama“ (Kirishimou), „Lepenkou“ (Serem) a „Růžovou žvejkačkou“ (Ashido) jsme se hnali za Todorokim. Doběhli jsme tam, co končil jeho led. Tam se to ale začínalo plnit dalšíma týmama, který mi ale byli volný!

Ten šmejd Todoroki si vytvořil další ledovou, tentokrát skluzavku, po které se vydal z místa boje.

Měl jsem málem rudo před očima, když v tom se odněkud objevil nějakej blonďatej smrad z Bčka a začal mlejt něco o tom, že jejich třída vypustila kvalifikaci a že ta naše nepřemejšlí. Začal mlít nějaký sračky, že jsem po celý U. A. známej jako monstrum z 1-A. Nasadil si čelenku s mými body a já měl jasno v tom, že Todorokiho sejmeme až za chvíli. Nejdřív chci zabít TOHOHLE KRETÉNA!

A nikdo z mýho týmu pro tomu nic nenamítal. Ještě aby jo!

„Bakugo, uklidni se! Jestli se neuklidníš, tak ty body zpátky nezískáme.“

„Kupředu, Kirishimo! Právě teď! Jsem naprosto vklidu.“ Doprovodil jsem svá slova výbuchem.

Hnali jsme se vpřed.

„Chcípni!“ zařval jsem a chtěl ho odbouchnout „ze sedla“.

Uhnul, jen se při tom letmo dotknul mojí ruky. Sakra!

Otočil jsem se, ale ten blb proti mně vypálil explozi podobnou mojí.

„Wow, to je hezká schopnost,“ posmíval se mi s tím debilním úšklebkem na rtech.

Toho zmrda zabiju!

Nevšiml jsem si, že se dotkl i Kirishimových vlasů.

„Bakugo, někdo má akovou schopnost jako ty?“ zvolal překvapivě můj hlavní kůň.

„SAKRA!“ Ohnal jsem se po tom ulíznutým blonďákovi a použil tentokrát mnohem silnější explozi. Ukázal ose ale, že se ten vůl zpevnil stejně jako Kirishima.

„Vážně, tak hezké schopnosti. Moje je ale lepší.“

„Co? Moje?“ Kirishima byl z toho víc v prdeli, jak já! „Zase stejné?“

„Ne,“ procedil jsem skrz zuby na vysvětlenou. „Okopíroval je.“

„Přesně tak,“ ušklíbnul se zas. „No, přišel by na to i blb, ne?“ vysmíval se mi. To byla poslední kapka. Chtěl jsem se na něj zase vrhnout, ale mezi nás plivnul nějakou tekutinu týpek, co měl hlavu jako kropáč.

„Bondo! Chceš se prát co?“ oslovil dotyčného namyšlenej blb z Béčka.

„Monomo, stačí nám, když budeme utíkat,“ tvrdil mu někdo z jeho týmu. „S tímhle množstvím bodů se do top určitě dostaneme!“ A co hůř, ten blb ho poslechnul.

„Za ním!“ zavelel jsem.

„Tvrdne to!“ upozornil mě Kirishima. „Wow, nemůžu se pohnout.“

„Počkej chvíli!“ Ashido tu látku rozpustila. Hned nato jsme se mohli rozběhnout a dohnat je.

„Řekl jsem, počkej!“

Ten bastard něco mlel. Vyskočil jsem a jen díky schopnosti někoho z jeho poskoků jsem zůstal viset na ztvrdlým vzduchu ve skoku.

Praštil jsem do toho, ale nic. Nepovolilo to. Už-už se otáčeli, že zdrhnou, když jsem se už fakt naštval a tu zeď prostě prorval pěstí. Drapnul jsem po těch čelenkách, co měl na krku a a odskočil z jeho dosahu. Tenoreticky měl pořád okopčenou moji schopnost. Sero mě zachytil svou páskou a vrátil zpátky k mému týmu. Akorát jsem slyšel Present Mica, jak říká že nás to posunulo na třetí místo…

 

***

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Když jsme ukořistili čelenku od Borůvky, a chtěl jsem si ji hodit na hlavu, všiml jsem si, že nemám svou původní. Ohlédl jsem se a zahlédl jazyk i s mou čelenku na cestě Mezovi. Otočil jsem se na zpět k Fumichanovi a pokýval hlavou směrem k Mezovu týmu.

„Na ně!“ V tu chvíli mi bylo fakt jedno, na co se Borůvka ptá, na toho budu mít čas později!

 

SHOJI MEZO

 

Jakmile měla Asui bezpečně ve své moci další čelenku, Mineta vrhl Chihirovým směrem několik dalších lepivých koulí ze své hlavy, které v proběhu celé probíhající hry už stihl rozházet po celém hřišti.

Shoji stočil směr pryč od Chihira a pokračoval k ústí koridoru, kde právě s někým bojoval Todoroki. Pokud by se nám jich podařilo zbavit, bylo by to fajn!

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Z pod Mezovo „krunýře“ vyletělo naším směrem několik Minorových koulí. Intuitivně jsem aktivoval své biče a začal jsem je sekat, jako pouhé kusy masa. Přes extrémní lepivost jeho vlasů se mi je dařilo rozpůlit a zadržet tak jejich let. Plasma byla jednou z těch látek, na kterou se zkrátka nepřilepily. Jenže díky tomu se stalo, že mezi námi a jimi zůstalo solidní „minové“ (nebo spíš lepkavé) pole. Koule totiž ani přepůlené neztrácely nic, ze svých vlastností.

„Za nima,“ zavelel jsem, i když se mi velení nelíbilo. Pro jednou se stane prd! Využil jsem Jetpack od Mei. Naštěstí mi před bojem vysvětlila, jak se ovládá. Odstartovali jsme, v čemž nám dost pomohla i Uraračina schopnost a přeletěli jsme dokonce i Meza v plné rychlosti.

Tak to je hustý!

„Přistáváme!“ zvolal jsem a díky Botám, které od Mei dostala Uraraka se nám to dokonce i podařilo. Díky tomu jsme se ocitli čelem k Mezovi a spol.

 

SHOJI MEZO

 

Utíkali. Najednou Mineta začal křičet, protože Asui zjistila, že přišel o všechny ukořistěné čelenky. Jen mu prolétlo hlavou, že jsou v háji, když ten malý úchyl začal vyřvávat, že už nemají co ztratit, takže je Shoji už nemusí krýt. Mezo s tím tedy přestal.

Chihiro a jeho tým dosedli před ně. Sami však bez bodů.

„Támhle!“ ukázala Asui směrem k týmu Tetsutetsu, který se pohyboval nejblíž a měl nadbytek čelenek.

 

TOKOYAMI FUMIKAGE

 

„Prát s těmi, kteří jsou stejně na nule jako my, nemá smysl,“ poznamenal.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Poslechl jsem Fumichan a rozhodl se je nechat na pokoji. Zato jsem si všiml kam Tsuyu ukazovala a podíval se stejným směrem.

„Je necháme a půjdeme na tamty!“ ukázal jsem směrem k tomu stříbrovlasýmu týpkovi, co nás před tím taky přišel zkoumat. Beztak myslím, že náš zájem o svou osobu taky zmerčil.

 

TOKOYAMI FUMIKAGE

 

Oslovení stranou, dávalo smysl, že se pokusí získat zpět své body, nebo i víc. Vyrazil tím směrem…

 

TETSUTETSU TETSUTETSU TEAM

 

Pokusili se vzdálit a pronásledovat Todorokiho, který se rozhodl všem ujet. Vyměnili si pár názorů, ohledně okradení Minety. Ale tím to skončilo.

Asi se dalo čekat, že se oba nejbližší týmy z 1-A vrhnou do pronásledování. Ale na útěk nebyli příliš dobře vybavení.

Shiozaki a Honenuki najednou zastavili. Ukázalo se, že se přilepili k těm hnusným fialovým koulím toho mrňavýho šmejda!

Honenuki proti přibíhajícímu Shojimu použil svůj tekutý písek. Shoji ale uhnul.

Shiozaki prodloužila své rérové vlasy, zabořila je do země a o metr dál jejich směrem vytvořili neprostupnou zeď. Shoji do ní ve své rychlosti narazil.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Když jsem viděl tvořící se zeď, tak jsem jí začal mými biči kosit jako plevel. Ono to stejně nic jiného nebylo. Proběhli jsme.

 

TETSUTETSU TETSUTETSU TEAM

 

Honenuki vida, že se jim pokusili skalpovat spolužačku, vyslal svůj tekutý písekm tentokrát jejich směrem.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Vznesli jsme se. Jen tak jsme mohli uniknout tý tekoucí blbosti.

„Mei! Ochako! Přistání,“ zhouknul jsem na ně.

Dosedli jsme a já se na náš cíl ušklíbnul. Pokusili se utéct, tak jsem prásknul bičem před ně. Druhým za ně. Neutečete!

Ten stříbrovlasý celý ztuhnul, jako nějaký terminátor. Tak jo!

„Tokoyami!“

Rozběhli jsme se. Švihnul jsem spolužáka z Béčka přes záda. Jeho ocel to narušilo, ale nepřeseklo. Chytil můj bič. Plasma mu pulsovala v dlaních.

Se zbláznil?! Ještě nikdo nebyl takovej magor, aby se to pokusil držet.

Stáhnul jsem bič a opět nás vznesl.

Tokoyamiho Temný stín ale naštěstí zvládl svou práci na výbornou. Ukořistili jsme stříbrovlasýmu jednu jeho čelenku, tu o kterou nás původně obral Minoru… Třetí místo bylo zpátky naše.

 

V tom se ozval závěrečný hvizd…

 

***

 

MIDORIYA IZUKU

 

Todoroki zvolil dobrý postup v uhýbání, který se mu i bez větších potíží vyvedl.

Katcchan měl poměrně riskantní plán s jeho skákáním a kdyby neměl v týmu Sera tak asi prohraje, ale jinak se mu to taky povedlo.

Mineta a Asui s Shojim měli taky dobrý plán. Bohužel na konec se jim nezadařilo.

Pak tu máme Chihira který taky neměl úplně špatné záměry i když na konci se nechal malinko unést…

Moc se mi to líbilo. Byl to skvělý zážitek. Ale ještě nejsme u konce!

Akorát vyhlásili hodinovou přestávku, což pro mě znamenalo přestávku. Položil jsem na chvilku sešit a vzhledem k tomu, že teď nemám moc jiných věcí na práci, šel jsem zase pomáhat Kurogirimu. Byl poměrně překvapený, ale o to jsem byl raději. Ani mu nevadilo, že až se začne zas něco dít, půjdu si psát dál do sešitu.

 

SHIGARAKI TOMURA

 

„A do turnaje postupují členové prvních čtyř týmů!“ oznamovala právě ta rádoby černovlasá hrdinka. Byly tam nějaký kraviny ohledně několika postupových míst, že část jednoho týmu usoudila, že by nebylo fér, aby postoupili. Takový kraviny!

Závěrečné složení tedy bylo: Todoroki, Bakugo, Chihiro, Tetsutetsu, Kirishima, Tokoyami, Yaoyorozu, Ashido, Aoyama, Shinso, Sero, Shiozaki, Kaminari, Iida a Hatsume.

„Pozorně se dívej, Shigaraki Tomuro. Jednou ti možná znovu zkříží cestu,“ ozval se z mikrofonu mistrův hlas.

Modrovlasý se znovu podrbal na krku…

Vyhlásili ještě oddechové hry. Ty ho nezajímali.

Zpozoroval, že se během nich vrátil Deku. Asi aby pokračoval ve svých analýzách…

Doporučené z našeho blogu:

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (1 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.
Profilový obrázek

Autor: Jackie Decker

Psaní je smysl mého života a nikomu nedovolím mi jej vzít.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *