Dvě strany jedné mince – Kapitola 22

BAKUGO KATSUKI

 

Otřásl jsem se.

Idiot! Kretén, blbec, zmrd, šmejd…! Sakra, na to bělovlasý individuum nestačí žádná nadávka.

Šel jsem rovnou domů a všechny za sebou okatě ignoroval.

Doma jsem práskl dveřmi, načež mě máma jako obvykle seřvala.

Sralo mě to. Situace, ze které jsem měl vyjít jako král, dopadla všeobecným pozdvižením. Kdyby to viděli jen Kirishima s Todorokim, dělo by se prd. Kiri by mlčel a Todoroki mlčí prakticky furt, když se zrovna nerozpovídává o svým dětství. Ale tím, že to viděly ta Růžovka, s Neviditelnou se dalo předpokládat, že to během zítřka bude vědět celá škola.

Na druhý straně, my do nich nic není. Ale taky jsem nepředpokládal, že se toho Blbej úsměv chytí jako hovno košile a dá mi pusu.

Navíc co to bylo za pohled od toho Půlenýho šmejda, hm? Fakt vypadal, jakoby nevěřil vlastním očím. Že by žárlil? No to by ještě chybělo!

Divný je, že jsem se ani na moment nepozastavil nad tím, že jsem políbil kluka. Prostě to byl polibek. Nebylo na tom nic nepříjemnýho, ani nic divnýho. Teda pro mě ne. Jediný co mě na tom štvalo, bylo, že jsem nevěděl, co bude zítra.

 

A když zítřek nadešel, vyrazil jsem jako normálně do školy. Jo, přesně tak. Bude to jako každej den. Ten Smajlík bude mít debilní kecy, já ho vodpálkuju a bude klid. A jestli zase něco zkusí, tak… se uvidí, no!

S tím jsem napochodoval do haly, přezul se u svý skříňky a zamířil do třídy, kde jsem si sednul na svý místo.

Taky ten idiot musí sedět zrovna za mnou…

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Sice jsem byl Cibulkou varován, že nás slyšel, ale že mě obejme, by mě nenapadlo ani za milion let. Taky mě v tu chvíli nemuselo napadnout to, co jsem udělal, ale tak… stalo se. Alespoň to dotáhnu do konce! Když už si chce hrát, co na tom, že je to kluk.

Když jsem dorazil „domů“, bylo to jako vždy. Dostal jsem pár trestů, ale to, co mě pořád zaráželo, bylo, že se všichni přiznávali a šli si ten trest odpracovat namísto mě. Ale vlastně krom toho, se nedělo nic zajímavého. Dokud jsem měl čas, využil jsem ho na trénování. Klasicky jsem se v 6 vrátil, počkal do večeře a po večeři šel spát.

 

Další den ráno jsem dorazil do školy­. Jak to asi teď bude?

Normálně jsem přišel do třídy a bylo to skoro, jakoby se včera nic nestalo. Posadil jsem se do své lavice hned za Sluníčkem. Co máš teď v plánu? Máš něco v plánu? Chceš snad předstírat, že se nic nestalo? Chceš utéct od rozehrané hry? Zvedl jsem se a přešel k jeho lavici.

„Co se jít odpoledne projít, Sluníčko?“ Trochu jsem se k němu naklonil, aby má slova slyšel jen on. Nemůžeš jen tak odejít od rozdělené práce…!

 

BAKUGO KASUKI

 

Začali se trousit ostatní. Nevěnoval jsem jim pozornost. I tak jsem přesně věděl, kdy se Ashido naklonila ke Kaminarimu a pak se ta zvěst začala šířit třídou jako jed.

Když pak Chihiro troufale umístil své pozadí na mou lavici, vzhlídnul jsem k němu se samolibým úšklebkem.

Copak plánuješ, co? Po třídě jsem se ani nemusel rozhlížet. Úplně jsem cítil všechny ty pohledy, které na nás visely.

„Něco takovýho si nenechám ujít,“ pošeptal jsem mu s úšklebkem.

 

IIDA TENYA

 

„Hej, Chihiro! Slez dolů z tý lavice!“ okřikl spolužáka. Však už mělo za pár vteřin zvonit.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Když jsem dostal Sluníčkovo souhlas, byl jsem spokojený do chvíle, než se ozval Tenya. Už jsme byli domluvení, slezl jsem tedy a šel si sednout na své místo.

 

TODOROKI SHOTO

 

Přišel jsem do třídy. Sedl jsem si do lavice a sledoval dění. Nevím, co jsem čekal. Po včerejším představení, které nám Chihiro s Bakugoem připravili, se cítím zmatený. Zeptal jsem se, co má s Bakugoem a on vyprskl smíchy. Sice řekl, že spolu chodí, ale já byl přesvědčený, že to byl jen další z jeho vtípků. Potkali jsme se ve dnech volna. Měl jsem pocit, že by měl být varován, že jeho vtípek nejspíš slyšely i jedny „špatné“ uši. A Chihiro mi poděkoval. Vypadal, že je opravdu rád, za moji informaci. Jenže, pokud by spolu opravdu chodili, netvářil by se jinak? Něco jako: „Je mi to fuk?“ Nějak jsem si to nedokázal porovnat v hlavě, abych tomu porozuměl. Na druhé straně, já nikdy s nikým nechodil takže…

Pozoroval jsem scénu na Bakugově lavici až po její konec zapříčiněný Iidou. Ne… takhle se nikdy nechovali. Pokud spolu chodí, tak od včerejška… Jinak to nedává smysl! Tedy… Ono to nedává smysl ani takhle, ale…

Zazvonilo a my měly normální výuku. Někteří z nás se pořád ještě nerozhodli, kam půjdou na stáž. Yaoyorozu se dokonce o přestávce přišla ptát mě, kam si myslím, že by měla jít. Podíval jsem se na jejích 108 nabídek a řekl jí, že by se měla zaměřit na hrdinské agentury, které jí mohou dát něco do budoucna. Čím výše postavená agentura v žebříčku hrdinů, tím lepší pro ni. Alespoň tak jsem to viděl já.

Na obědě jsem si sedl sám, jako vždy. Odpolední hodiny jsem se prostě učil a pak přišel čas jít domů…

 

BAKUGO KATSUKI

 

Štvalo mě to.

Vážně jsem tomu blbovi řek, že se odpoledne projdeme? Já se za A neprocházím, za B zásadně nedržím basu se zbytečnejma kreténama!

„Kacchan, jsi v pořádku?“ Vzpomínka na tu zelenou palici a obrovský oči a týpka, kterýmu to všechno patřilo, mnou projela s neztenčenou silou.

Kurva, ty mi dej už taky pokoj, Deku!

Ten mě taky vždycky štval. A ani jsem ho nenašel… Vlastně jsem o něm od tý doby vůbec nic neslyšel a jeho máma už taky nepřišla…

Nikoho jsem si nevšímal a nijak víc nevyčníval. Kirishima se mnou snad zkoušel mluvit, ale… To mohl zrovna tak dobře mluvit do zdi.

Když bylo po škole, už jsem na Chihira víceméně zapomněl. Prostě jsem chtěl vypadnout za školy a ideálně něco, nebo někoho zničit!

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Po škole jsem si myslel, že si mě Sluníčko odchytne a bude se se semnou fakt chtít projít. A co já vím, někde dál mi rozbít držku? Ne, že bych se ho bál, ale myslel jsem si, že by se to mohlo stát.

Jenže nestalo.

Nevšímal si mě a šel normálně rovnou domů. Tedy úplně normálně ne, vypadal malinko jinak… Jako pořád naštvaně, ale jinak. Proč by mě to mělo vlastně zajímat?

Sluníčku jsem se nepřipomínal a šel zpátky do domova. Beru to, jako tvou výhru, sluníčko. 1:0 pro tebe. Musím dorovnat skóre.

 

ASHIDO MINA

 

Když odcházela ze školy, vyhlédla si chvilku, aby měla Bakugoa a Chihira v dohledu. Těšila se na nějaký další polibek, ale skoro to spíš vypadalo, že se milenci pohádali a dneska se ignorují.

Zajímalo ji, co se asi stalo a rozhodla se, zítra si Chihira vyslechnout. Usoudila, že ptát se Bakugoa by bylo zbytečné…

 

BAKUGO KATSUKI

 

Odpoledne měli s matkou ostrou debatu na téma Midoriya. Chtěl JEN vědět, jestli toho šmejda už našli, ale ukázalo se, že ne. Samozřejmě na něj zase řvala! Tož to on se Katsuki taky zpátky nedržel…, ale to je samozřejmě jiné!

Další den byl pátek. Odpoledne nás čekal odjezd na stáže. Byl jsem rozhodnutý si to odbýt a vypadnout. Docela jsem se na týden bez Blbýho Úsměvu těšil.

 

ASHIDO MINA

 

Těšila se. Prostě MUSÍ zjistit, co se mezi těmi dvěma stalo.

Priska do třídy, Bakugo už tam seděl. Celkově se třída plnila lidmi. Přišlo jí ale, že není dobrý nápad jít za Chihirem hned.

Misto toho ji napadlo něco jiného.

„Hele lidi, když dneska odjíždíme na stáže, co kdybysme si založili třídní chat? Můžeme si sdělovat zkušenosti a i až to skončí se domlouvat na nějakých třídních akcích…“

 

Sama byla překvapená, že se její návrh tak ujal. Hagakure, Kaminari, Sero, Jiro, Kirishima, Sato, Tokoyami… dokonce i Yaoyorozu a Iida uznali, že je to dobrý nápad. A když třídní předseda trval na tom, že bychom měli být ve spojení, museli se přidat všichni!

 

TODOROKI SHOTO

 

Doma jsem se sbalil a další den šel do školy už připravený na odjezd. Ohledně těch dvou… Nějak jsem se nedokázal rozhodnout, jaké stanovisko k tomu zaujmout. Věděl jsem už nějaký čas, že jsem na kluky, ale nikdy jsem nepřemýšlel, že bych mohl něco takového vidět naživo, navíc mezi spolužáky…

Přiznávám se, že to mnou vnitřně otřáslo. Na druhé straně, z mé pozice je asi lepší to nepitvat. Koneckonců můj nejbližší vztah v životě byl se sestrou, která mě vychovávala namísto matky. Postavil jsem si kolem všech pocitů, které to ve mě vyvolávalo, vysokou zeď a rozhodl se to nechat být.

Když jsme se potkali ve škole, držel jsem si odtažitý výraz.

Nápad Ashido nebyl špatný, ale nechtělo se mi do toho. Nakonec ovšem zvítězila logika, která říkala, že se to může někdy hodit. Navíc, když to podpořili Iida s Yaoyorozu… Tak jsem jim na sebe nakonec dal kontakt a připojil se do společného chatu též.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Když přišla Mina s tím nápadem na školní skupinu, nebyl jsem moc nadšený. Na druhou stranu, když by se něco pokazilo, nebo se něco stalo, mohlo by se to hodit. A tak jsem jim na sebe, i když ne moc ochotně, dal kontakt a taky jsem se připojil do společného chatu.

 

ASHIDO MINA

 

Na obědě se trhla od Hagakure s Jiro a suverénně se usadila vedle Chihira.

„Ahoj, chlapáku,“ pozdravila ho „nevinným“ úsměvem. „Vy jste se s Bakugoem pohádali? Jak dlouho už spolu chodíte?“ začala se vyptávat na férovku.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Na obědě si vedle mě sedla Mina a než jsem se mohl na cokoliv zeptat, hned se začala vyptávat. Došlo mi proč, ale nechtěl jsem se s ní o tomhle bavit. Je otravná

Jenže co bych měl teď udělat? Co jí mám na to říct?

Nakonec zvítězila strategie, „alá Cibule“, budu jí ignorovat.

 

ASHIDO MINA

 

„Áá, Chihiro!  Nebuď zlej… Řekni mi to. Chci vědět ÚPLNĚ všechno!“ Jemně s ním zatřásla.

„Prosím…“ Vykulila na něj svá žlutá svítící očka.

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

„Co jako?“ Ty jo, vzal jsem ten styl „alá Cibulka“ nějak moc vážně… Když už o tom mluvím, pořád nevím, co bych jí na to měl asi tak říct. Vždyť to byla jen blbá hra, kde jeden přestal hrát dřív… Asi budu muset lhát…?

 

ASHIDO MINA

 

„Jak jako‚ co jako‘?“ zeptala se. Následoval jakýsi zoufalý hrdelní zvuk, který ze sebe vydávají dívky, když neví kudy kam.

„Na co se asi od začátku ptám? Ty? Bakugo? Hm…?“ vykulila na něj oči. „Rozešli jste se? Chodíte spolu? Co bude?“ dožadovala se kýžených informací.

 

TODOROKI SHOTO

 

Všiml jsem si, že Ashido si na obědě sedla mimo svoji obvyklou skupinku. Sedával jsem u stolu hned vedle toho Chihirova, takže když jsem šel kolem, slyšel jsem její otázky. Koneckonců nemluvila zrovna potichu.

Chihiro nevypadal docela ve své kůži. Možná, že když nejde o vtipy, nejsi zase tak sebevědomý…?

Zastavil jsem se.

„Možná by ses měla naučit respektovat něčí soukromí,“ poznamenal jsem chladně Ashidiným směrem.

 

ASHIDO MINA

 

„Todoroki! Jak to můžeš říct?“ ohradila se a založila si ruce, pusu našpulenou v uraženém gestu.

 

TODOROKI SHOTO

 

„Pravdivě?“ odtušil jsem a došel se posadit na své místo.

To by snad mohlo jako má intervence stačit, no ne?

 

ASHIDO MINA

 

Nejen, že dostala od Todorokiho totální stěr, ale ještě se přivalili Kirishima s Kaminarim a Serem. Opodál si dokonce sedl i Bakugo! Pche… odfrkla si v duchu a odkráčela k holkám. No co, není všem dnům konec…

 

CHIHIRO (JOKIE) EIKICHI

 

Když už jsem si myslel, že budu muset něco říct, tak se ozval Cibulka, který si šel sednout k vedlejšímu stolu a hustě jí setřel. Proč? Proč by to dělal?

„Děkuji,“ zašeptal jsem jeho směrem, když usedl k vedlejšímu stolu.

Nakonec si přišli sednout i ostatní a v klidu se jedlo. Akorát Eijiro se mě zeptal, co tu Mina chtěla.

„Ale, nic důležitýho,“ odtušil jsem na to a jedl dál. Kluci rozebírali, kam kdo jeden na stáž, tak jsem se taky podělil. No a pak jsme šli znovu do třídy a po odpoledním vyučování jsme jeli na stáže.

 

TODOROKI SHOTO

 

Nečekal jsem „díky“, ani nic podobného. Prostě Chihiro vypadal, že potřebuje zachránit a tak jsem to udělal. Nejen, že jsem mu pořád dlužil pomoc, ale zkrátka mi to tak připadalo správné.

Po odpoledním vyučování nám pan Aizawa dal příslušné papíry, naše kostýmy a odvedl nás na nádraží, odkud jsme se měli rozjet příslušnými směry.

Doporučené z našeho blogu:

1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (No Ratings Yet)
Loading...
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.
Profilový obrázek

Autor: Jackie Decker

Psaní je smysl mého života a nikomu nedovolím mi jej vzít.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *