Pravda je tam někde uvnitř – Kapitola 1

Pravda je tam někde uvnitř

(Z pekelného origininálu “The truth is inside of there“ přeložil BaronDevil)

Kapitola 1.

„Přestože zlo i dobro musí být na světě vyrovnané, aby nebyla porušena rovnováha, je mnohem snažší činit zlo.“

BaronDevil, 13.7.2009

 

Vesnice Killrith, 14 let od konce.

„Každej práceschopnej do vozu, ostatní pověste. Vesnici spalte.“

„Co s dětmi pane?“

„Taky do vozu. Pracovní tábor.“

Pouštní skalní pracovní tábor Dalmain, 10 let od konce.

Čtyři roky v pracovním táboře naučily Viktora mnoho věcí – písek v očích značně znepříjemňuje práci, když celý den dřete “jako“ otrok, tak sníte všechno, odmlouvat znamená nejíst, nemá smysl hledat přátele, protože tu lidi moc často umírají a kdo by chtěl neustále hledat nové a nové přátele a celkově je lepší mlčet za všech okolností – samozřejmě s výjimkou toho, kdy se vás dozorce na něco ptá.

A teď nově ho naučily na vlastní kůži i to, že když má dozorce špatnou náladu, tak to může vězně i pořádně bolet.. První rána bičem pálila, druhá také, třetí už bolela, desátá bolela nesnesitelně a patnáctou už si ani pořádně nevychutnal, protože jen tak bezvládně visel v provazech. To víte – vyklopit jídlo přímo před dozorce, to si trest zaslouží. A dozorce v tu chvíli pramálo zajímalo, že prostě zakopnul a nezajímalo ho ani to, že se Viktor snažil ze všech sil, aby na dozorci neskončila ani kapka (marně). Po celém představení trvajícím sotva dvě minuty odtáhli dva dozorci Viktora do jeho cely.

Ráno přišli dva bachaři a když zjistili, že Viktor překvapivě ještě pořád leží, prostě ho zvedli na nohy a pustili. To že spadne zpátky na zem jim asi došlo hned a možná i proto to udělali.

„Co s nim?“

„Co by. Vyhodíme ho.“

A tak Viktora vyhodili. Nutno říci, že doslova. Skládka páchnoucích těl, která byla přes kilometr od tábora, aby smrad nerušil dozorce při práci, pro tento účel posloužila dokonale. Co na tom, že ještě někdo žil. Pro práci se nehodil, živit zadarmo se taky nikomu nechtěl a těžko si představit, že by tam přežil bez vody a ve stavu, ve kterém tam byl odvezen.

Doporučené z našeho blogu:

Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Autor: Baron Devil

Nic co by se dalo sdělit.  

2 reakce na Pravda je tam někde uvnitř – Kapitola 1

  1. Dana říká:

    JD se nikdy nic nelíbí. Je náročná. Za její komenty bych ji taky vyhodila. A klidně si ušetřila ty dvě minuty námahy s bičováním 😀

  2. Jackie Decker říká:

    Jsem normálně už zapoměla, jak to začalo. Tedy pamatovala jsem si skládku páchnoucích mrtvol, ale to s tou vypálenou vesnicí a že v to pracovním táboře dřel 4 roky, to už jsem zapoměla.

    Úvod je krátký, rychlý, člověk si to stěží představí a už je konec. Rozhodně ale musím říct, že „temnou fantasy“ to splňuje. Alespoň zatím. Pravda ty prvky pro odlehčení mi tam trošku překážely, ale je to tvůj styl, tak proč ne 😉

    Atmosféra tomu trochu chybí, člověk ví co se stalo, ale nevychutná si. Pro čtenáře je Viktor prostě kluk (jak starý nevíme), kterého právě odsoudili k dost nepěkný smrti. Nevíme o něm vlastně nic krom toho, že byl dost chytrý na to, aby pochopil jak v tom táboře může alespoň chvíli přežít.

    Což ale na úvod rozhodně stačí. A tvou oblíbenou poučku, že na začátku se musí něco stát to splňuje na výbornou. 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *