Smrtihlav – Kapitola 5

Chytil jsi mě, já chytil tebe

 

Wei WuXian vstoupil na mýtinu a zastavil se. Podvědomě se podmračil. Něco tady nehraje, pomyslel si. Šlo však jen o pocit, který ještě nenabral konkrétních podezření.

Xue Yang se za ním v mlze ušklíbnul. Jsi můj!

Wei WuXian za sebou ucítil pohyb v posledním možném okamžiku. Uhnul hlavou na stranu. Jiangzhai ho škrábl na tváři. Otočil se na smějícího se útočníka. V očích chlapce byl všehoschopný lesk.

Několik dalších výpadů meče Wei WuXian vykryl za pomoci Chenqing. Poté odskočil vzad směrem k domku. Xue Yang sundal sponu z vlasů a hodil ji po něm jako zbraň. Wei WuXian ji chytil a sykl přitom bolestí. Prohlédl si věc, kterou košíkář popsal coby brouka. Ve skutečnosti šlo ale o umně vyvedenou stříbrnou můru. Jak ji Wei Ying chytil, tykadla smrtihlava se mu zaryla do kůže.

Xue Yang opět vyrazil vpřed. WuXian využil zkracující se vzdálenosti, aby si zavolal na pomoc duchy. Černý mlžný štít zastavil další útok Jiangzhaie a spona dopadla do trávy k útočníkovým nohám.

Xue Yang se pořád křenil, jakoby právě sledoval nejlepší představení svého života. Tlačil na něho a bránil se WuXianovým útokům s úsměvem na rtech. Chvíli na zemi. Chvíli na střeše. Dvakrát přeskočili přes potok tam a zpět. Občas si vyměnili talismany, nebo Xue Yang vypustil jedovatý prášek…

Bez úspěchu!

Wei WuXian začínal cítit dopady únavy. Jeho pohyby se stávaly pomalejšími. I když stále dokázal hrát, jak potřeboval, v ústech mu vysychalo a v krku začínalo pálit. Bylo jasné, že na další „hraní“ už nemá čas.

Soustředil se, zavřel oči a vložil do své písně víc rozhořčené energie.

Xue Yangovi se zalesklo v očích. Nechal se odzbrojit. Jiangzhai odlétl stranou do trávy. Energie zášti se mu ovinula kolem kotníků. Záhy byl stržen na záda. Kámen mezi lopatkami způsobil, že mu bolest vystřelila od hlavy až k patám. A co víc, i do slabin, kde ucítil pohnutí.

Wei WuXian. Čtvrtý nejkrásnější mladý kultivující se nad ním tyčil v celé své démonické kráse, jako bůh pomsty, a Xue Yang cítil vzrušení, které jej naplňovalo spolu s bolestí.

Všiml si Wen Ninga, který se prohnal kolem nich v dostatečné vzdálenosti. Chlapcův úsměv se však pouze rozšířil.

„Chytil jsi mě,“ ušklíbnul se spokojeně.

Generál duchů vyšel ze stavení i s dítětem a věnoval svému pánovi jeden delší pohled.

Wei WuXian si byl jeho přítomnosti vědom stejně dobře jako právě zajatý kultivátor, rozhodně ale odmítl připustit, aby se zde Wen Nign déle zdržoval.

„Odnes A-Yuana!“ rozkázal mu.

„Mladý pane…“

„Běž!“

Aby si jeho poslušnost Wei WuXian pojistil, znovu zahrál na flétnu. Zádušní generál pak zmizel v mlze, než mohl říct cokoliv dalšího.

Po pár tónech měl však Patriarcha Yilingu hrdlo tak vyprahlé, že pouštní pustina rozpraskaná slunečním žárem, by se vedle něj jevila jako rozkvetlá jarní louka. Zamotala se mu hlava a vyplivl krev, která Xue Yangovi potřísnila oděv i tvář.

A já chytil tebe, pomyslel si zlomyslně.

Poslední co ulpělo Wei Yingovi v paměti, než se mu úplně zatmělo před očima a ztratil vědomí, byl vítězný úšklebek jeho kořisti…

 

Wei WuXian neměl jak bojovat s otravou meče i spony. Dva rozdílné jedy, spojující se v dokonalé kombinaci, jej přemohly mnohem dříve, než Xue Yang čekal, ale rozhodně si na tuto skutečnost odmítl stěžovat.

Zatímco on se zvedal, mocný Patriarcha Yilingu děsící celý kultivační svět se mu válel u nohou jako pytel brambor. Mladík doslova zářil štěstím, když ho jediným pohybem nohy převrátil za záda. Usmíval se jako hladový kanibal na bitevním poli čekající až poslední dozvuky boje utichnou…

Nezáleželo mu na tom, že Generál duchů osvobodil jeho rukojmí. Ať si táhne třeba do podsvětí! Xue Yang získal svoji hlavní výhru.

Popadl Wei WuXiana za ruce a táhl ho do svého příbytku. Ve sklepě byla místnost, kterou Xue Yang ji přetvořil k obrazu svému. Nyní do ní vtáhl Wei WuXiana a pokud byl trochu hrubější, zatímco si zlověstně broukal dětskou ukolébavku, pak zkrátka byl.

Cítil se šťastný, až málem rozjařený, když navlékl svému vězni chladné okovy spojené delší tyčí a pokreslené talismany. Vše bylo připraveno tak, že až se Xue Yang rozhodne ho osvobodit, stačí tyč vytáhnout a okovy se rozpojí.

Wei WuXian ležel v bezvědomí na zemi ruce přikované ke zdi nízko u podlahy. Co se nohou týče, měl Xue Yang připravená další železa. Nejprve ovšem potřeboval svého zajatce svléknout.

Prsty se mu netrpělivě chvěly, když rozvazoval Patriarchův opasek a odhazoval jej stranou. Dychtivě rozhaloval jednotlivé vrstvy vnějšího i vnitřního roucha a s kalhotami už se odmítl absolutně mazlit. Vytáhl zahnutou dýku, kterou ukradl Wen RuoHanovi a s úsměvem od ucha k uchu, je rozřízl. Na břiše a u rozkroku si dával pozor, ale na nohavicích už se snažil jen o to, aby látka co nejdříve povolila. Jeho spěch způsobil, že se na stehnech a lýtkách otevřelo WuXianovi několik povrchových škrábanců.

Xue Yang olízl železitou chuť z čepele a pak se sklonil nad jednotlivá zranění a doslova vycucával krev přímo z ran, jakoby se pokoušel vysát jed z rány. Což by byl zvrácený předpoklad, vzhledem k tomu, že samotná ústa Xue Yanga byla jed.

Když zvedl hlavu vkleče na čtyřech mezi nohama své nevědomé oběti, rty měl do ruda zbarvené Weiovou krví. Zkousl si ret, až se jejich krvi promísily.

Jsi můj!

Zatímco si ve světle svíček, které zažehl ohnivým talismanem, prohlížel sněhobílé vyzáblé tělo démonického kultivátora, v uších mu monotónně hučelo.

Wei WuXianova žebra vystupující pod napnutou kůží vyzívala ke hraní, jako nějaká pitoreskní harfa. Xue Yang si živě promítal před očima, jak se mu budou Weiovy vystouplé kyčelní kosti skvěle zarývat do hýždí a stehen, až na něm bude jezdit. Při té představě si špičkou brnícího jazyka přejel přes zarudlé rty.

Pojď si se mnou hrát, pomyslel si a sáhl po dřevěném kalíšku s předpřipravenou mastí. Než ji ale začal vtírat do holé kůže, stejně jako ruce spoutal Wei WuXianovi i nohy.

Xue Yang nebyl jemný. Ani v nejmenším se nesnažil o něhu. Hromádky chladivé masti nejprve nakydal na obnažené tělo jako hnůj na pole a pak nozdrami nasál její charakteristický pach hřbitovní hlíny.

Byla to jeho oblíbená mast. Při důkladném rozetření do všech pórů těla znásobovala fyzický prožitek z každého vjemu. Ať už šlo o chlad či teplo, bolest nebo rozkoš, doteky… A právě na důsledném vtírání do kůže a masa začal Xue Yang pracovat. Tušil totiž, že účinek drog, které do své oběti vpravil při boji, začne co nevidět odeznívat…

 

První, co Wei WuXian ucítil, byla vůně hrobu. Jako muž, který jich pro své démonické účely vykopal značné množství, dokázal tu vůni rozpoznat kdykoliv a kdekoliv.

Druhá věc, která si proklestila cestu k jeho stále ještě lehce otupělému vědomí, byly pevné doteky dvou nevelikých dlaní s dohromady 9 prsty.

Xue Yang!

V mžiku byl vzhůru. Chtěl pohnout rukama, ale uvědomil si, že nemůže. Chladný kov se mu zaryl do zápěstí i kotníků. Navíc tyče držící okovy jej nutily mít údy roztažené. S rozšířenýma očima si uvědomil, že je někde pod zemí a nad ním se sklání a masíruje jeho pohublé tělo, ten který ho omámil.

„Už jsi vzhůru?“ zeptal se pobaveně mladší muž nepřestávaje mu masírovat hruď a břicho.

„Překvapený?!“ utrousil Wei WuXian drze. Wen Ning a A-Yuan by už měli být dávno v bezpečí, pokud jde jen o něj, nějak se z toho jistě dostane. Ať už za pomoci řečí, nebo…

„Ch…h…ah…,“ vlastní hlasitý dech ho překvapil.

„Ani ne,“ odvětil laškovně Xue Yang a se svým zlověstným úšklebkem se posunul níž a pokračoval v hnětení jeho svalstva v podbřišku a na jeho…

„Co to děláš?“ doslova zaúpěl Wei WuXian znovu šokovaný intonací svého hlasu.

„Hraju si,“ opáčil mučitel, „nepřišel jsi právě proto?“ zeptal se provokativně, zatímco se věnoval jeho přirození, které přirozeně reagovalo na dotěrné, stálé podněty drobných prstů a masti.

Jak se Wei Wuxianova chlouba vzdouvala, spoutaný mladík prudce zaklonil hlavu vzad a udeřil se v týle o podlahu. Ani si to neuvědomil, ale záda se mu vyklenula a jeho tělo se celé chvělo. Byla mu zima. Ale v jistých místech se mu naopak rozlévalo teplo, které se šířilo ve vlnách do zbytku těla, jako když útočící mravenci opouštějí mraveniště v úmyslu napadnout své sousedy. Boj chladu a žáru ho nutil dýchat silně a roztřeseně, zatímco se Xue Yang věnoval jeho tříslům s radostí dítěte, které obdrželo novou hračku.

Wei WuXian chtěl něco říct. COKOLIV by mohl říct, bylo v pořádku, jenže se mu nedařilo převalit přes rty nic jiného než hlasitý dech, sténání a skučení. Svaly se mu samovolně zatínaly, aniž by to mohl ovlivnit a do toho Xue Yangovy doteky o kterých si byl jistý, že mu po nich zůstanou modřiny, cítil téměř všude.

Kdo je teď nestydatý…?!

Xue Yang přestal a nechal ho chvilku vydechnout.

„Dobré že?“ usmál se na něho. Z toho úšklebku šel Wei Yingovi mráz po zádech. Ačkoliv to možná trochu souviselo i s tím, že mezi ním a kamennou podlahou byly jen vrstvy jeho rozhaleného roucha.

„Nemusíš se bát, taky si to užiješ,“ prohlásil únosce téměř mile. Jeho hlas však nesl skrytou výhrůžku, která v jeho tmavých očích nebyla zase až tak moc skrytá. „Ale nejdřív…“

Na čtyřech se posunul nad Wei WuXiana a přelezl až k jeho dlouhým černým spoutaným vlasům, kde uvolnil jejich inkoustovou čerň a ujal se toho, co je poutalo.

Zaklekl zpět mezi Weiovýma nohama a v několika hbitých pohybech osvobodil kůži od stuhy. Chvíli vážil v dlaních oba předměty, než kůži zahodil a s konečnou platností se rozhodl pro stuhu. Tu mu následně pevně uvázal u kořene vztyčeného mužství, které nakonec ozdobil krásnou rubínovou mašlí.

Xue Yang si dal pozor, aby ho nezmrzačil, ale když pak svému hřebečkovi cvrknul do váčků ukrytých v černých zvlněných chloupcích, sílu svých prstů nijak nekrotil.

Wei WuXian zakřičel, oči zvrácené pod víčka.

Doporučené z našeho blogu:

  • Smrtihlav – Kapitola 8 – EpilogSmrtihlav – Kapitola 8 – Epilog No a tohle už je jen takové malé zakončení. Malá tečka na závěr tohoto krátkého erotického příběhu. Doufám že se Danny i vám všem líbil... Posted in Novinky, Smrtihlav
  • Smrtihlav – Kapitola 7Smrtihlav – Kapitola 7 Drsné hrátky ve sklepení pokračují, role se obracejí! Aneb, když lovec padne do vlastní pasti. Ne, že by měl Xue Yang něco proti 😀 Je to předposlední díl, nebojte se. Příště už jen […] Posted in Novinky, Smrtihlav
  • Smrtihlav – Kapitola 6Smrtihlav – Kapitola 6 Co k tomu říct? Snad jen, že si Xue Yang svou starovou roli mučitele užívá 😀 😀 😀 A netřeba se bát, on si to Wei WuXian "užije" také. Svým způsobem... Posted in Novinky, Smrtihlav
  • Smrtihlav – Kapitola 4Smrtihlav – Kapitola 4 Tak tu máme konfrontaci Patriarchy Yilingu a jeho největšího "malého" stoupence. Ty akční scény mi moc nejdou, tak prosím omluvte moji nepříliš dokonalou snahu :). A také se omlouvám za […] Posted in Novinky, Smrtihlav
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Autor: Jackie Decker

Psaní je smysl mého života a nikomu nedovolím mi jej vzít.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.