Starwish – Kapitola 7

Příhoda se Swigem

Deuce se další den brzy ráno opět vydal na průzkum. Jeho dnešním úkolem bylo prohledat Fortress City, největší město na Domovské Planetě, a porozhlédnout se i po blízkém okolí. Byla to pro něj také dobrá příležitost odzkoušet novou zbraň v ostrém provozu.

Rozprašovač, který vyrobila Deadeye, se komandérovi během letu velice osvědčil. Mnoho bezpilotních letounů se tu totiž pohybovalo ve formacích a těsných skupinách, díky čemuž mohl ze zbraně vytěžit maximum. S výzbrojí byl tedy nadmíru spokojený. Avšak jeho pátrání po věci, která zaujala Federaci, stále nepřinášelo své ovoce, přestože prohledal dokonce širší okolí města, než původně plánoval.

Když Deuce dokončil průzkum, zavolal komunikátorem Mateřskou Loď. Za okamžik se s ní spojil a na obrazovce se zobrazila Swigova tvář.

„Tady Mateřská Loď,“ ohlásil se pandí muž. „Jak to vypadá, Deuci?“

„Skenuji oblast, jak jen můžu,“ odpovídal mírně frustrovaný komandér. „Nenacházím vůbec nic neobvyklého.“

„Není možné, že k tomu přistupujem úplně špatně?“ zamyslel se Swig.

„Bezpochyby by to bylo snazší, kdybych věděl, co vlastně hledáme,“ povzdechl si Deuce. „Swigu, tys navrhoval porozhlédnout se po něčem, co je velké asi jako kamínek. Jenže mezi tím vším, co tu vidím, je nemožný určit, po čem bych se sakra měl dívat. Našel aspoň Mare něco?“

„Vůbec nic,“ oznámil Swig. „Žádné hlášení o něčem neobvyklém.“

„Dobrá,“ znovu si povzdechl Deuce. „Tak vydržte, vracím se na základnu,“ řekl a poté vypnul komunikátor.

***

Jakmile komandér přistál v hangáru Mateřské Lodi, bezodkladně se vydal na můstek. Vzpomněl si, že ho Tessa před několika dny informovala o nějaké zakódované zprávě, kterou obdrželi těsně před útokem Fireboltu. Měl bych se zeptat kapitánky, co ví o tom vysílání. Třeba nás to navede k cíli.

Deuce vstoupil na můstek, kde se na něj promptně ohlédli Oracle a Swig. „Zdravím vás, komandére,“ uvítala ho kapitánka. „Zjevně máte něco na srdci.“

„Jo, cestou jsem o něčem přemýšlel,“ promluvil Deuce. „Nezachytili jsme před pár dny nějaký zašifrovaný signál krátce předtím, než na nás zaútočil Firebolt?“

Oracle se zamyslela nad komandérovým dotazem. „To je pravda,“ pronesla. „Zpráva byla přerušena příletem federální flotily.“

„Jo,“ řekl Swig, „jaksi jsme ji nechali být.“

„A co je v té části zprávy, kterou jsme obdrželi?“ uvažoval Deuce.

„Hlas říkal něco jako ‚Federace… hvězda‘,“ prozradil Swig. „Celé to bylo zkomolené kvůli rušení.“

„Komandér možná přišel na něco důležitého,“ prohodila Oracle. „Zdroj toho signálu pocházel zdánlivě odnikud a přitom hned vedle nás.“

„Hned vedle nás?“ podivil se Deuce. „Že by nějaká falešná bóje?“

„Může být,“ připustila Oracle, „ale tyhle typy signálů nejsou federačního původu. Ráda bych se pokusila znovu složit jednotlivé kousky zprávy dohromady, abychom přišli na něco srozumitelnějšího. Než k tomu dojde, komandére, pokračujte na povrchu planety v hledání čehokoliv podezřelého.“

„Jo, to zní jako dobrý nápad,“ přikývl Deuce. „Půjdu si teď odpočinout, když dovolíte.“

„Jistě, komandére, můžete jít,“ pousmála se Oracle. Deuce poté odešel ven.

***

Deuce se po dvou hodinách odpočinku ve své ubikaci rozhodl, že se projde po lodi a popovídá si s přáteli. Vyšel tedy ze dveří na chodbu. Než si však stihl rozmyslet, kam zajít nejdříve, spatřil Johnnyho, jak se k němu s úsměvem blíží.

„Zdar, Deuci,“ pozdravil šéfkuchař, „rád tě vidím.“

„Ahoj, Johnny,“ opětoval komandér pozdrav. „Kam máš namířeno?“

Johnny se krátce zachechtal. „Sem myslel, že se sejdu s naší novou hezkou inženýrkou. Víš, že se tady stává docela populární?“

„Aha,“ uchechtl se Deuce. „OK, jen ji nevyděs svýma korálkovitýma očkama, jo?“

„To sou přátelský oči!“ zdůraznil usmívající se Johnny. „Jo, pokud narazíš na Swiga, vyřiď mu tohle: ‚Holý medvěd sotva může snést pivo.‘. Uděláš to pro mě?“

„Jo, jistě,“ přikývl Deuce. Swig se asi bude divit.

„Díky, kámo,“ řekl vděčně Johnny. „Teď mě omluv, jo? Mám tady holku k okouzlení.“

„Já…jsem si jist, že to ocení,“ vypravil ze sebe Deuce.

Johnny se znovu ušklíbl a vydal se ke strojovně. Deuce se poté rozhodl, že zajde do kafeterie. Třeba tam teď najdu Swiga.

***

Komandér vstoupil do jídelny a rozhlédl se kolem. Spatřil pandího muže, jak sedí u svého oblíbeného stolu a spokojeně popíjí. Vida ho, pousmál se a přistoupil blíž k němu. „Ahoj, Swigu,“ pozdravil.

Lodní střelec položil svůj půllitr na stůl a poté se ohlédl na přítele. „Ahoj, Deuci,“ odpověděl na pozdrav. „Pojď se se mnou napít.“

„Teď ne, díky,“ zamítl Deuce s lehkým úsměvem. Přesto si přisednul k pandímu muži. „Mám pro tebe zprávu od Johnnyho.“

„Jakoupak?“ ptal se zvědavý Swig.

„On…“ zpomalil Deuce, aby si mohl vzpomenout na slova. „Vzkazuje: ‚Holý medvěd sotva může snést pivo.‘. Říká ti to něco?“

„Cože to řek?!“ rozčílil se Swig a vstal ze židle, přičemž zaťal pravou ruku v pěst. Pokaždé, když ho něco rozhněvalo, vypadal opravdu hrozivě. „Já mu jednu vrazím, přísahám!“

„O co jde?“ zeptal se Deuce.

Swig chvíli přerývaně dýchal, než se uklidnil natolik, aby mohl normálně odpovědět. „Minulou noc jsem byl fakt udolaný z pití normálního piva,“ prozradil. „Pro někoho jako já je ostuda nechat se ovlivnit takovým prostým nápojem.“

„O Johnnym jsem slyšel,“ vzpomněl si najednou Deuce, „že uvařil nějaké supersilné pivo. Že by tě Johnny konečně překonal?“ Věděl, že šéfkuchař se Swigem občas soupeří v tom, kdo dokáže uvařit silnější pivo.

„Nikdy!“ vykřikl Swig. „Nenechám se tak snadno porazit.“

„Vsadím se, že já bych to pivo ustál,“ zašklebil se Deuce a zasmál se.

„Tak za tenhle komentář mi zaplatíš,“ řekl důrazně Swig komandérovi do očí. Nezlobil se však. Znovu se posadil a hned nato se lehce pousmál. „Dáš si se mnou rundu,“ prohlásil.

Deuce se promptně zalekl, neboť původně nezamýšlel opít se v kafeterii. Rychle se ohlédl k východu s úmyslem rychle se vzdálit, ale už bylo pozdě. Swig mu totiž zavěsil svou pravou paži na rameno, aby se pojistil, že mu komandér jen tak neuteče. Brzy nato začali spolu popíjet Johnnyho nové pivo.

Vobčas si přeju, abych radši držel hubu, zlobil se Deuce sám na sebe, když začal pít. Jeho opovážlivost se tentokrát skutečně obrátila proti němu. Nicméně ho přitom napadlo zkonsolidovat si v hlavě všechno, co věděl o lodním střelci.

Swig byl skutečně dobrý přítel k pohledání. Deuce nikdy nepřišel na to, jak se tenhle zvířecí muž dovedl ovládat po požití spousty alkoholu, nebo proč mu z vytrvalého chlastání dosud nepošly játra. Kromě toho nevěděl, jak Swig vlastně mohl mířit s kanóny Mateřské Lodi lépe, když byl opilý. Musí to být nějaké divné umění Zenu – opilá střelba nebo tak něco… Přesto si komandér nemohl přát jako podporu nikoho lepšího.

Swig pobýval na Mateřské Lodi právě tak dlouho jako Deuce. Byl to rodinný přítel rodičů Tessy. Když byli Deuce a Tessa ještě děti, tento velký medvěd panda se o ně staral, zatímco Tessini rodiče pracovali dlouhé směny ve výzkumné stanici Federace. Komandér si vzpomněl, že když jeho a Tessu Swig z nějakého důvodu pokáral, vytratil se mu veselý úsměv z tváře, pročež Deuce a Tessa už nikdy poté nezopakovali své chování. Pandí muž byl podstatně starší než oni, ale nikdy se na ně nedíval spatra. Když Tessina matka zemřela, Swig vzal její dceru a manžela spolu s Deucem za svou přítelkyní, kapitánkou Oracle, na palubu Mateřské Lodi. Ta se pro každého z nich stala nových domovem.

Swig nikdy příliš nemluvil o své minulosti. Kdykoliv někdo nadhodil takové téma, nechával si svá tajemství pro sebe. Někteří členové posádky se domnívali, že Swig pije tak moc, aby se pokusil zapomenout na cosi traumatického. Každopádně se Deuce stal jeho častým společníkem u piva.

Komandér už začínal cítit vlastní otupělost z chlastu. Než se nadál, usnul u svého piva jako zabitý.

***

Deuce se později probudil v ošetřovně. V duchu se podivil, že tu leží v posteli. Stále se cítil velice otupělý. Vůbec si nemohl vzpomenout na okamžik, kdy ztratil vědomí. Přece jsem nebyl mimo tak dlouho, nebo jo?

„Tak už jsi konečně s námi?“ otázala se jej nedaleko stojící lodní doktorka.

„Tesso!“ vyrazil ze sebe Deuce a posadil se na posteli. „Kruci, moje palice!“ postěžoval si a chytil se oběma rukama za bolavou hlavu. Vzápětí se poohlédl na kamarádku. „Jak dlouho jsem byl mimo?“

„Ne moc dlouho,“ děla Tessa. „Většina lidí dostane kocovinu poté, co se vyspí, ale tys to dokázal za jednu hodinu. Musím říct, že je to docela působivý výkon.“

„Myslím, že tohle způsobilo to Johnnyho superpivo,“ řekl nepříliš nadšený Deuce. „Už chápu, proč s ním měl Swig problémy.“

„Zbavila jsem tě většiny toxických látek v těle, ale následky budeš cítit ještě několik hodin,“ řekla Tessa trochu ustaraně. „Podívej, Deuci, ne že bych ti chtěla říkat, jak máš žít, ale měl by sis opravdu dávat pozor na to, kolik toho vypiješ, i když tě do toho zatáhne Swig.“

„J-jo,“ usmál se komandér. „Dík, Tesso, že na mě pořád dáváš pozor.“ Přitom se trošku zarděl.

K jeho překvapení se Tessa tvářila vyjeveně, neboť čekala úplně jinou odpověď. „C-co to do tebe vjelo?“ vyrazila ze sebe. „Žádný jízlivý komentář? Žádný hloupý vtip?“

„Ne,“ namítal Deuce, „tys byla vždycky ta, kterou jsem… jsem…“ Najednou se odmlčel, neboť ho přemohla únava. Praštil sebou na postel a okamžitě usnul.

„Zase jsme ho ztratili,“ povzdechla si Tessa. „No, myslím, že mu brzo bude lépe. Nechám ho odnést do jeho kajuty.“

***

Deuce se později opět vzbudil, tentokrát v posteli ve své ubikaci. Stále se necítil úplně dobře, ale hlava jej už nebolela tolik jako předtím v ošetřovně. Díky bohu za to.

Pirát vstal z postele a podíval se na hodiny. Zjistil, že už je večer. Chvíli se rozhodoval, jestli má znovu zaskočit do kafeterie a najíst se tam s tím, že si raději nedá další pivo, nebo zůstane u sebe, sám si udělá večeři a půjde rovnou spát. Jedno zhroucení mi fakt stačilo. Ale docela rád bych s někým ještě pokecal… OK, zkusím to, řekl si a pomalu vyrazil ke dveřím na chodbu. Jen doufám, že zas nenarazím na Swiga…

Komandérova obava ale nebyla na místě. Při cestě do kavárny se s lodním střelcem nesetkal, nespatřil ho ani v samotné jídelně. Jeho pozornost ovšem upoutala Ginny, jenž seděla na svém oblíbeném místě. Moh bych se jí zeptat, co je nového… Ale nejdřív si zajdu pro večeři. S touto úvahou přešel k barovému pultu, odkud ho pozoroval lodní šéfkuchař.

„Hoj, Deuci,“ pousmál se Johnny, „chutnalo ti mý pivo?“

„Chutnalo, ale jen jednou,“ odvětil Deuce. „A co ty? Jak dopadla tvoje návštěva u Ginny?“

„Asi jako u každý jiný holky,“ pronesl Johnny. „Na nic dlouhodobýho to nevypadá, znáš to.“

„No to sem si moh myslet,“ uchechtl se Deuce. Nato si poručil kávu a menší večeři.

Šéfkuchař odběhl do kuchyně a po několika minutách se vrátil zpět s hotovým jídlem a nápojem. Komandér s díky všechno převzal, načež se vydal k lodní inženýrce.

„Ahoj, Ginny,“ pozdravil Deuce a přisedl si k dívčinu stolu.

„Ach, zdravím vás,“ usmívala se Ginny. „Musím se vám pochlubit s tím, co se mi před chvílí povedlo.“

„A copak?“ otázal se zvědavý Deuce.

„Trošku jsem vylepšila pancéřování vaší lodi,“ sdělila Ginny. „Její trup je teď o něco odolnější proti nepřátelským zbraním. Teoreticky by kvůli tomu neměla utrpět její rychlost.“

„Super,“ pochvaloval si Deuce. „Jsi vážně skvělá, Ginny, díky.“

Inženýrka odvrátila hlavu a trochu se zarděla. „Jen dělám to, co umím nejlíp,“ uchichtla se.

„Však jo,“ řekl na to Deuce. Vzápětí si vzpomněl, jak Ginny před nedávnem změnila jméno jeho stíhačce. „Ehm… Můžu ti položit jednu otázku?“

„Jistě,“ přikývla Ginny. „Trápí vás něco?“

„Proč jsi mé lodi dala jméno Hlemýžď?“ zeptal se Deuce.

„Myslela jsem, že je to vhodné jméno,“ uchichtla se Ginny. „Tvrdá vnější skořápka, delikátní vnitřek. Také to svědčí o samotném pilotovi.“

„Hele!“ urazil se Deuce. „Snažíš se snad naznačit, že jsem pomalý?“

Usmívající se Ginny na okamžik přimhouřila oči. „Možná,“ řekla a znovu si vyměnila pohled s Deucem. „Popravdě jsem si myslela, že je to pěkné jméno pro loď.“

„Pchá!“ udělal pohrdlivě Deuce. „Skyfish je daleko lepší.“

Teď, když si komandér myslel, že celá záležitost ohledně přejmenování jeho lodi je vyřešena, rozhodl se změnit téma. „Tak jak si zvykáš na ostatní členy posádky?“

„No, víte,“ pronesla Ginny, „Deadeye mě trochu děsí. Opravdu má odumřelé oči?“

„Tak to je tajemství, které se nejspíš nikdo nedozví,“ odvětil Deuce. „Já dokonce nevím, jestli vůbec má oči.“

„Zdá se být nadšená pro svou práci,“ líčila Ginny vědkyni.

„Spíš bych řek,“ pronesl Deuce, uhýbaje pohledem, „že je úplná fanatička. Zrovna jako někteří další členové posádky.“ Znovu se podíval dívce do očí. „Jak si zvykáš na Swiga? Ten je obvykle ve strojovně, když zrovna není třeba, aby obsluhoval zbraně Mateřské Lodi.“

„Mám ráda Swiga,“ usmála se Ginny, „je s ním samá legrace.“

„To jo,“ ušklíbl se Deuce, „jen v jeho blízkosti nezapaluj žádné sirky.“

Ginny se krátce zasmála. „Jasně. A… Swig nenasává až tolik, jak o něm prohlašujete.“

„Možná se chová jinak, když jste spolu,“ děl Deuce. „A co taková Tessa? Zvykáte si na sebe?“

„S Tessou si hodně povídám,“ prozradila Ginny. „Často se mnou mluví o vašich zlozvycích.“

„Jakých třeba?“ otázal se Deuce.

„Říkala mi o vás,“ začala vykládat Ginny, „že rád flirtujete se ženami, hrajete poker, čtete sprosté časopisy během svých misí, čmáráte na -“

„Prrr!“ zarazil ji vyjevený komandér. „OK, tohle všechno je poněkud přehnané. Radši vůbec neposlouchej, co říká.“

„Teď vypadáte ještě víc podezřele,“ prohodila Ginny.

„Pchá,“ odporoval komandér. V duchu však věděl, že na jeho zlozvycích je něco pravdy.

„Nebojte se, pane Deuci,“ usmála se Ginny, „vaše tajemství je u mě v bezpečí.“

„A právě toho se bojím,“ prohlásil Deuce. Žádná žena přece neumí udržet tajemství.

Komandér sklonil hlavu a popřemýšlel nad tím, o čem by ještě mohl prohodit s Ginny pár slov. Přitom také snědl poslední sousto své večeře. Když se chtěl zase podívat na inženýrku, zjistil, že ta už nesedí na svém místě. Mezitím totiž odešla z kafeterie. No teda… Jako by se vypařila. To odešla v úplný tichosti nebo co? Rozhodl se, že si tím nebude lámat hlavu. Nato vstal a šel také, aby se vyspal na další průzkumný let.

Doporučené z našeho blogu:

  • Starwish – Kapitola 11Starwish – Kapitola 11 Na své další misi Deuce objeví zvláštní předmět, se kterým se vrátí na Mateřskou Loď. Co všechno vyplyne z následné diskuse s kapitánkou Oracle? Dnešek je převážně věnován inženýrce Ginny, […] Posted in Starwish
  • Starwsih – Kapitola 10Starwsih – Kapitola 10 Komandér bude mít opět několik zajímavých zážitků se svými přáteli. Jaké překvapení si na něj přichystala Deadeye? S jakým tajemstvím se komandér svěří Tesse? A o čem si popovídá s […] Posted in Starwish
  • Starwish – Kapitola 9Starwish – Kapitola 9 Po návratu z další mise se Deuce konečně dozvídá něco zajímavějšího okolo tajemné zprávy, kterou piráti obdrželi před posledním útokem Fireboltu. Co se z ní zatím podařilo rozluštit? […] Posted in Starwish
  • Starwish – Kapitola 8Starwish – Kapitola 8 Deuce se právě vrací z další mise, když se dozvídá, že Mateřská Loď je opět napadena Federací. Jak se v nastalé situaci zachová? Co se mu při obraně svého domova přihodí? A jak proběhne […] Posted in Starwish
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Autor: Captain George Zappy

Autor převážně fanfiction či sci-fi komedií

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.