Starwish – Kapitola 8

Mlčenlivý bojovník

Nastal nový den a s ním i nové pátrání. Tentokrát byl Deuce vyslán, aby prohledal jistou hustě zalesněnou oblast, která byla od Fortress City vzdálená několik desítek kilometrů. Proskenoval celý les a sestřelil přitom každého robota, jenž se mu připletl do letové trasy. Jenže ať hledal sebedůkladněji, stále nemohl najít nic podezřelého, co by odpovídalo Swigovu popisu.

Zatraceně už, skuhral v duchu komandér, když zrovna odlétal pryč. Něco pořád přehlížíme, ale co? Je ta věc vůbec něčím zvláštní? Chtěl nad celým problémem rozjímat hlouběji, ale vtom se několikrát rozezněl poplašný signál.

„Varování,“ ozval se lodní počítač. „Probíhá útok Federace.“

„Cože?“ vylekal se Deuce.

„Mateřská Loď je pod útokem, ty idiote,“ zněla nevybíravá odpověď.

„Ty debilní počítači,“ urazil se Deuce, „přísahám, že tě přeprogramuju!“

Hned poté zapípal lodní komunikátor. Deuce potvrdil příjem, načež se obrazovka rozzářila. Spatřil na ní Johnnyho obličej.

„Deuci?“ promluvil šéfkuchař.

„Jo, sem tu,“ odvětil komandér. „Co se tam u vás děje?“

„Našla nás hlídka federálních bezpilotních letounů,“ sdělil Johnny. „Zrovna teď jsme jimi obklopeni. Swig obsadil pozici střelce a brání nás, ale hodila by se nám tvoje podpora.“

„Rozumím, už jsem na cestě!“ rychle odpověděl Deuce, načež přerušil spojení. Bastardi federální, no počkejte!

Komandér zařadil nejvyšší rychlost, jakou byla jeho Skyfish schopná vyvinout. Díky tomu se dostal k Mateřské Lodi dříve než kdy jindy. Zjistil, že na plavidlo skutečně útočí spousta bojových strojů různých typů. Jejich počet odhadl na několik stovek. Každou chvilku některý robot explodoval díky Swigově přesné střelbě z obranných střílen. Brzy však zbraně Mateřské Lodi úplně zmlkly, zatímco nepřátelé dál dotírali. Sakra, co se tam stalo?!

Deuce zavolal komunikátorem základnu, načež se obrazovka opět rozsvítila. Tentokrát byl na ní vidět mírně poplašený Swig. „Konečně jsi tady,“ řekl místo pozdravu. „Podařilo se mi sejmout asi polovinu z nich. Zrovna teď jsem ale bez munice.“

„Fakt skvělý,“ ucedil pozlobený Deuce. Kolem lodi pořád lítá strašně moc robotů! „Sám jich tolik prostě nesejmu,“ dodal nahlas.

„Neboj se,“ lehce se pousmál Swig, „ještě jsme zavolali Marea. Vy dva byste měli být schopni zvládnout zbytek.“

Cože? podivil se v duchu komandér. Tak tohle teda ne! „Když o tom přemejšlím,“ prohlásil, „tak můžu všechny ty roboty zmáknout sám.“

„Hele, nezapomínáš na -“ začal Swig, ale Deuce rychle přerušil spojení. Ani nevěděl, proč se najednou tak rozohnil, když slyšel o Mareovi. Ten byl sice téměř legendární, avšak Deuce cítil potřebu vytáhnout se přede všemi. Musím konečně dokázat, že jsem lepší než von!

Komandér okamžitě začal manévrovat a sestřelovat svými zbraněmi jednoho robota za druhým. Úplně zapomněl na fakt, že se právě vracel z mise, takže nebral ohledy na zbývající zásoby energie své stíhačky. To se mu později málem vymstilo. V okamžiku, kdy sestřelil asi stého robota, se energetické jádro Skyfish úplně vyčerpalo, takže se komandér ocitl úplně na suchu. V tuto chvíli by se mu skutečně hodilo doplnit si munici a energii, aby mohl být plně bojeschopný, avšak se z něj stal snadný cíl pro nepřátele. Kruci, tohle je tak trapný! Zrovna teď!

Právě ve chvíli, kdy pohonům Deuceova letounu došel dech, nastoupil na scénu Mare. Vrátil se ze svého průzkumného letu a vřítil se mezi nepřátele, načež začal v jejich řadách dělat pořádnou paseku. Komandér jenom zíral na četné vlnové výboje z Mareových zbraní, jak procházely skrz nepřátelské roboty a nemilosrdně je ničily. Kdybych měl tyhle bláznivý Vortex kanóny, pomyslel si plný závisti, mohl bych taky trhat nepřátele na cucky.

Byla to otázka jedné jediné minuty, než Mare udělal ze zbývajících robotických letounů hromady trosek. Jeho uhlazená cizácká loď se poté přiblížila ke Skyfish a přesně na ni vypálila vlečný kabel. Deuce pocítil určitý vděk, když ho Mare vlekl zpátky do hangáru Mateřské Lodi. Tohle mu asi nikdy neoplatím.

***

Po přistání se Deuce a Mare sešli před hangárem. Než mezi nimi stihlo k něčemu dojít, přistoupil k nim doširoka se usmívající Swig, který jim začal gratulovat. „Dobrá práce, vy dva! Další den, kdy se můžeme společně napít.“ Vzápětí si lodní střelec hlasitě oddechl. „Jsem z tohohle všeho unavený.“

To se nedivím, pomyslel si Deuce.

„Teď chci zajít do strojovny,“ řekl Swig. „Vy byste také měli jít.“

Mare ponechal pobídku lodního střelce bez slovní odpovědi. Deuce si s lovcem odměn vyměnil pohled. Oba se chvíli dívali jeden na druhého, než se komandér nechal vyrušit Swigem. Ten jej totiž šťouchnul loktem, když odcházel napřed.

„É… díky, Mare,“ pronesl Deuce s poněkud znechuceným výrazem v obličeji a uhnul pohledem. Nebylo to od něj zrovna nejvlídnější poděkování, jenže s Marem se nikdy příliš nepřátelil.

Mare zareagoval tak, že odhalil jednu svou obrněnou ruku zpoza svého pláště a natáhl ji k Deuceovi. Ten se v duchu podivil. Nikdy předtím totiž lovce neviděl, jak někomu podává ruku. Přesto se rozhodl mu vyhovět a lehce mu s ní potřásl. Koneckonců mu vděčil za to, že je stále naživu. Mare přitom stále zachovával své mlčení a s tím také po učiněném gestu odkráčel jinam.

„Hrome!“ rozpomněl se najednou Deuce. „Musím se podívat do strojovny, jestli je všechno OK! Proto šel Swig rovnou tam!“ Vzápětí se rozběhl po chodbě. Co když se Ginny něco stalo?!

***

Deuce vrazil do strojovny jako uragán a rychle se rozhlédl. Zjistil, že jeho Skyfish a Mareova loď už byly přesunuty právě sem a že samotná místnost neutrpěla žádnou zjevnou újmu. Povšiml si nedaleko stojící Ginny a okamžitě se rozběhl rovnou k ní.

„Ginny!“ vykřikl, když přibíhal k dívce. „Jsi v pořádku?“

„A-ano, jsem,“ odpověděla lehce rozrušená Ginny. „Díky za zeptání, ale proč taková starost?“

„Uf,“ ulevil si Deuce. „To jsem rád, že ti nic není. Nečekal jsem útok Federace takhle brzo.“ Po chvilce ticha pokračoval: „Měla bys něco vědět. Zaměřování našich pohonů je jedna z hlavních bojových taktik používaných proti nám. Pokud totiž nemůžeme utéct, tak jsme mrtví. I když vyřídíme ty roboty, bez našich pohonů bychom byli později napadeni hlavní armádou. Nevím, nakolik jsi obeznámená s porušením pohonných jader, ale bývá to zvlášť devastující pro lidi ve strojovně.“ Znovu se na chvilku odmlčel a tentokrát se díval neveselým pohledem někam na stranu. „V nejhorším případě bychom vyhodili pohonná jádra spolu se všemi inženýry, kteří tu jsou, aby alespoň zbytek lodi zůstal celý.“

„Aha,“ chápala Ginny. „Tak to potom děkuji za vaši pozornost,“ pousmála se.

„To nic není,“ odvětil Deuce. „Měl jsem ti to říct dřív. Naštěstí schováváme vedle v hangáru několik únikových člunů. Prosím tě,“ ztišil svůj hlas, „slib mi, že v jednom člunu odletíš pryč, pokud se někdy stane, že pohonná jádra nebudou stabilní.“ Nevědomky ji přitom uchopil za ruku.

Ginny pomalu odvrátila hlavu. „A-ano, slibuji,“ zašeptala, červenajíce se v obličeji.

Komandér se v duchu podivil, proč inženýrka mluví tak nesměle, než si vzápětí uvědomil, že ji drží za ruku. Rychle ji pustil, přičemž se cítil trapně. Asi bych měl rychle vypadnout. „Měl bych tě zase nechat v klidu pracovat,“ zarděl se.

„Jasně,“ uchichtla se Ginny. „Ale můžete se kdykoliv zastavit. Stále mám nové nápady na speciální moduly a vylepšení pro vaši loď.“

„Zastavím se,“ přislíbil Deuce s lehkým úsměvem. Poté odešel ze strojovny.

***

Již uklidněný komandér se ještě zastavil na můstku, kde podal kapitánce hlášení o výsledku své mise. Poté zase odešel ven na hlavní chodbu. Zamýšlel se vrátit do ubikace a odpočinout si po dnešním akčnějším dobrodružství.

„Nechte toho!“ ozval se najednou informační systém Mateřské Lodi hlasem nějakého člena posádky. „Vždyť poškodíte to vybavení!“ Vzápětí se ozvalo hlasité zabzučení, načež informační systém promluvil znovu, tentokrát Deadeyeiným hlasem: „Hej, Deuci. Dokončila jsem model nové zbraně. Ráda bych ti jej ukázala. Tak se později zastav v laborce.“ V pozadí se ozvalo nějaké klapnutí. „Jo… za tohle se všem omlouvám,“ dodala vědkyně, načež systém konečně zmlknul.

Ta Deadeye opravdu ví, jak dostat výsledky, pomyslel si Deuce. Ale já si teď potřebuji odpočinout ve svým pokoji. Nato se vydal do obytného bloku.

***

Po vstupu do své ubikace sebou Deuce praštil na postel a začal se zamyšleně dívat do stropu. V hlavě si přebíral všechno, co se za dnešek stalo, přičemž se jeho myšlenky obrátily k Mareovi.

Mare nebyl na palubě Mateřské Lodi nijak dlouho, jen několik měsíců. Za tu dobu ale stihl bez problémů zastínit samotného komandéra.

Mareovy pozoruhodné výkony byly velmi dobře známy po celé galaxii. Býval to silný dobrovolný hlídač, který se stavěl na stranu Federace proti pirátům. Dobrovolné hlídkování ale bylo považováno za ilegální, tudíž se Federace rozhodla zakročit proti svému vlastnímu spojenci. Poté, co se Federace neúspěšně pokusila o jeho uvěznění, se rozhořčený Mare stal samotářským lovcem odměn. Nikdy nebyl chycen, neboť jeho létající stroj byl mnohem obratnější než kterákoliv federační loď. Držel pravděpodobně nepřekonatelný rekord v počtu sestřelených válečných lodí Federace, díky čemuž se stal známý jako „Noční Můra“.

Po jisté delší neaktivitě se Mare jednoho dne prostě objevil na palubě Mateřské Lodi vedle kapitánky Oracle. Ta ho nějakým způsobem přesvědčila, aby se přidal k ní a ostatním pirátům. Krátce poté mu bylo přiděleny různé sólo úlohy okolo lodi.

Deuce popravdě nevěděl, jestli má důvěřovat Mareovi nebo ne. Když pominul fakt, že na něj žárlil, znepokojovaly jej možné důvody, které lovec měl k tomu, aby pobýval na Mateřské Lodi. Co když je tady na nějaký tajný rozkaz Federace? Co když pracuje pro jiné piráty? Co když si myslí, že jsme prostě nějaký nový cíl? Byl to bezpochyby mocný spojenec na lodi, ale Deuce se obával, co se může stát, pokud už nebudou mít společné zájmy. Nicméně kapitánka Mareovi důvěřovala, pročež mu věřil i zbytek posádky. To byl pro Deuce zřejmě jediný důvod, proč ho snášel.

Mnoho členů posádky přemýšlelo nad tím, proč Mare nikdy nic neřekl. Spekulovalo se, že složil nějakou přísahu mlčení. Někteří lidé si zase mysleli, že je to robot. Dokonce se objevila fáma, že si Mare vyřízl jazyk během brutálního výslechu. Udivující bylo také to, že si nikdy nesundal svou helmu. Deuce si ho rád představoval jako nějaký mrak plynu, jenž je uvězněn v ochranném obleku, který nosil. V každém případě se právě díky Mareovi komandér nestal krmivem pro bojové roboty při dnešním útoku.

Jo, neměl bych zapomenout se stavit v laborce, připomněl si Deuce. Deadeye mi může nabídnout něco zajímavého. Rozhodl se však nejdříve trošku prospat. Můžu tam zajít za pár hodin. Pak ještě posedím v kafeterii.

***

K večeru se komandér znovu probudil. Jakmile se protáhl, pomalu vyšel z ubikace na chodbu a vydal se ke zbraňové laboratoři. Přitom uvažoval, co to Deadeye dala dohromady a doufal, že ho nevyděsí jako posledně. Brzy se však ukázalo, že doufal marně. Jakmile totiž vstoupil do laboratoře, proletěl kolem něj světle modrý laserový paprsek. Minul ho tak těsně, že mu dokonce osvětlil chlupy v nose.

„Kruci!“ zařval vylekaný Deuce. Prudce se otočil na místo, odkud přilétl paprsek a spatřil zrzavou vědkyni stojící vedle páru nových zbraňových systémů. „Deadeye,“ hulákal, „co sem ti říkal o střílení na lidi?!“

„Ale jen se podívej!“ řekla nadšeně Deadeye a ušklíbla se, ukazujíce na zhotovené zbraně pro stíhačku. „Dokázala jsem to! Moje mistrovské dílo je zase mezi námi.“

Počkat, vždyť je to přece… zarazil se Deuce, když si pozorně prohlédl zbraně. „No ne, takže ty lasery zase fungují,“ vypravil ze sebe.

„Jo jo,“ usmívala se Deadeye. „Studovala jsem ty laciné lasery vyráběné Federací. Povedlo se mi najít způsob, jak je vyrábět s menšími náklady než minule.“

„Takže všechno zlé bylo k něčemu dobré?“ prohodil Deuce.

„Dá se to tak říct,“ děla Deadeye. „Akorát tyhle lasery nejsou tak silné jako ty první, které jsi ode mě dostal. Ale když mi dáš čas, asi tak týden, můžu tyhle nové ještě zdokonalit, aby se vyrovnaly těm předchozím.“

„Tak to je výborné,“ chválil Deuce. Už se na vědkyni nezlobil za to, že ho vylekala k smrti, když vstoupil. „Nainstaluj je na Skyfish, prosím. Zejtra budu mít skvělou příležitost je vyzkoušet.“

„Máš to mít,“ přikývla Deadeye. Poté se s ní komandér zase rozloučil a odešel ven z laboratoře.

***

Deuce se jako obvykle rozhodl pro večerní návštěvu kafeterie. Když tam zaskočil, byl mírně překvapený, neboť v místnosti posedávalo jen několik členů posádky. Mezi nimi vynikal pouze osamělý Mare, zatímco Johnny stál jako vždy za barovým pultem.

Komandér si u šéfkuchaře poručil kávu, načež se poohlédl na lovce odměn. Zvažoval, jestli si má k němu přisednout nebo ne, a až po krátké chvíli se rozhodl. Zkusím to znovu. Ale ňák pochybuju, že mi něco řekne.

Deuce si s šálkem kávy přisedl k Mareovi, který jej upřeně sledoval, neříkaje ani slovo. Oba si podobně jako minule vyměňovali pohledy po několik minut.

Má tohle vůbec smysl? pomyslel si komandér. Vzápětí se opřel loktem pravé ruky o stůl a trochu sklonil hlavu.

Mare se v reakci naklonil do strany, jako by se divil Deuceovu konání. Tento pohyb komandéra trochu zarazil. Možná bych měl začít gestikulovat, napadlo ho a začal tak činit. Doufal, že se mu takto podaří najít s Marem řeč.

Lovec ale zjevně nechápal význam komandérových gest, protože se naklonil zase na druhou stranu. To začalo Deuce rozčilovat. „Co je to s tebou?“ mračil se na Marea.

Žádná odpověď.

„No tak,“ naléhal Deuce, „proč se mnou nemluvíš?“

Mare stále neodpovídal.

„Takhle se nikam nedostanem, co?“ prohodil Deuce.

Mare opět nepromluvil, pouze pokrčil rameny.

„Tak promiň, že tě ruším,“ omluvil se Deuce a vstal s kávou od stolu. „Nechám tě zas o samotě.“ Jak to sakra Johnny tehdy udělal, že mu rozuměl?!

Mare podobně jako minule chvíli zíral na komandéra jako vyjevený, než opět začal hledět kamsi před sebe.

Deuce pomalu odkráčel k barovému pultu a usadil se na židličce, kde začal bezmyšlenkovitě popíjet svou kávu. To nemohlo uniknout pozornosti šéfkuchaře, jenž se opřel lokty o pult a krátkou chvíli koukal na přítelův obličej.

„Copak, copak?“ otázal se nakonec Johnny.

„Ále nic,“ zvedl oči Deuce a mávnul rukou směrem k lovci odměn. „Akorát Mare je pořád neskutečně tichej.“

„Vždyť to vypadalo, že si docela rozumíte,“ pousmál se Johnny.

„To se ti jen zdálo,“ odmítl Deuce. „No holt nic. Jak se vede tobě?“

„Nemám na co si stěžovat,“ rozhodil ruce Johnny. „Ale s něčím se pochlubím. V hlavě se mi rýsuje další plán na rychlé vydělání peněz. Musím jenom dotáhnout detaily, ale bude to stát za to.“

„Cože, další?“ divil se Deuce. „Není to tak dlouho, co ses snažil realizovat ten poslední. To mi pověz, proč jsi tak zainteresovaný na těchle svých plánech?“

„Nikdo nemůže nikdy mít dost peněz, že?“ prohodil Johnny.

„To jo,“ přikývl Deuce, „ale copak tobě nestačí to, co máš? Vždyť máš svou vlastní kavárnu, solidní domov a jsi tu mezi přáteli.“

„No…“ zamyslel se Johnny. „Nikdy jsem netvrdil, že prachy jsou pro mě.“

„Máš nějaké hladové krky, které musíš krmit?“ vyptával se Deuce.

„Mimo tuhle loď mám spoustu členů svý rodiny,“ řekl Johnny.

„No ne,“ podivil se Deuce. „Nikdy jsem si nemyslel, že jsi hlava rodiny. Ale ani jsem si nikdy nevšiml, že bys navštívil příbuzné.“

„To je prosté,“ vysvětloval Johnny. „Moji příbuzní jsou rozptýleni po celé galaxii. Není možné, abych je všechny navštívil.“

„Takže nakonec máš velkou rodinu?“ ptal se Deuce.

„Dalo by se říct, že ano,“ přikývl Johnny.

„No a za co utrácíš své peníze?“ zajímal se Deuce.

Johnny se doširoka usmál. „Povím ti jedno malé tajemství.“

„Jaké?“ tázal se Deuce.

„Když budeš šetřit svý peníze,“ pravil šéfkuchař, „tak se ti budu časem svěřovat s dalšími tajemstvími.“

„No… pěkný tajemství,“ pronesl mírně zklamaný komandér a dopil svou kávu. Nato odložil šálek a vstal ze židličky. „No, dík za kafe, Johnny. Já se teď připravím na zítřek. A přej mi štěstí, ať už něco najdu.“

„Jo, tak čau,“ loučil se Johnny s odcházejícím komandérem. „A neboj, držím ti všechny čtyři palce.“

Doporučené z našeho blogu:

  • Starwish – Kapitola 11Starwish – Kapitola 11 Na své další misi Deuce objeví zvláštní předmět, se kterým se vrátí na Mateřskou Loď. Co všechno vyplyne z následné diskuse s kapitánkou Oracle? Dnešek je převážně věnován inženýrce Ginny, […] Posted in Starwish
  • Starwsih – Kapitola 10Starwsih – Kapitola 10 Komandér bude mít opět několik zajímavých zážitků se svými přáteli. Jaké překvapení si na něj přichystala Deadeye? S jakým tajemstvím se komandér svěří Tesse? A o čem si popovídá s […] Posted in Starwish
  • Starwish – Kapitola 9Starwish – Kapitola 9 Po návratu z další mise se Deuce konečně dozvídá něco zajímavějšího okolo tajemné zprávy, kterou piráti obdrželi před posledním útokem Fireboltu. Co se z ní zatím podařilo rozluštit? […] Posted in Starwish
  • Starwish – Kapitola 7Starwish – Kapitola 7 Deuce se opět snaží najít to, co hledá Federace, ale zase marně. S jakou úvahou se však vrátí na můstek Mateřské Lodi? Ani dnes se komandérovi nevyhnou zajímavé zážitky s přáteli. Ovšem […] Posted in Starwish
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Autor: Captain George Zappy

Autor převážně fanfiction či sci-fi komedií

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.