Tato povídka se v roce 2013 umístila na 29. místě ze 39 soutěžních děl v literární soutěži na serveru libres.cz. Jedná se o lehce komediální dílo ze života. Každý, kdo někdy hrál Dračí doupě, jej jistě dokáže ocenit. Čtěte dále *
Bum ještě chvíli hleděl na elfa a pak se zatvrdil a s přísným pohledem odpověděl: „Hledám tu svou čepici.“
Chro…chro…, přitakal Frei. Čtěte dále *
Bum se ještě dlouho bál opustit svůj úkryt a učinil tak až v podvečer. Vysoukal se malou průrvou ven z malé jeskyňky a počkal až i Frei vyleze ven. Čtěte dále *
Brána do trpasličího města klanu Velkého kladiva, Horinandel, se otevřela a na deset trpasličích válečníků vyběhlo ven. Grud se přikrčil za kamenem a malé pruhované prasátko tiskl k sobě jako nejcennější poklad. Čtěte dále *
Nastal večer. Grud Jiskral seděl u večeře zcela potichu a rozhovor svých rodičů pouštěl jedním uchem dovnitř a druhým ven. Nakonec vstal od prázdného talíře a zeširoka se na ně usmál. Čtěte dále *
Grud napsal dopis svému otci odhodlán opustit domov. Jak to bylo s jeho tehdejší příhodou je již jasné. Nyní začíná příhoda nová… Čtěte dále *
Prasátko má pro Gruda zvláštní význam. Jak velký, se dozvíte v této kapitole. Čtěte dále *
Grud ještě musí před odchodem udělat jednu důležitou věc. Zanechat otci dopis. A jákáže vzpomínka mu dodá potřebná slova? Čtěte dále *
Grud se chystá utéct z domova, trpasličího města pod horami. Že by ale věděl kam, to se říct rozhodně nedá. A co na to jeho prasátko? Čtěte dále *
Grud má jeden „malý“ problém. Je jím jeho vlastní existence, coby syna vůdce jednoho z trpasličích klanů. Má takový problém vůbec řešení? Čtěte dále *
