Hlásím, že se mi s konečnou platností podařilo dokončit 3. kapitolu Osudu ve svých rukou. A to především díky Raganě (spoluautorce) a Kim-chan, hráčce Erika Blacka, která mi přiblížila svou postavu o něco blíže. A tak si můžete přečíst, jak to bylo s naším prokletým Žaltynem dál, po té co nastoupila na školu. Čtěte dále *
Tak jo, konečně vám mohu přinést 4. kapitolu Donnelských hlasů. Napsaná už je nějaký ten čas, ale v průběhu doby jsem zjistila, že opravdu potřebuji jinou píseň, než byla původně. Jenže složit něco takového, není úplně jednoduché. Každopádně píseň je hotová a kapitola je zde. Hezké čtení… Čtěte dále *
Dobrý pozdní večer, podařilo se mi dnes (snad) dokončit první kapitolu Alchymisty. Ráda bych poděkovala Eillen za konzultaci některých reálií a typů, jak to udělat, aby díl fungoval. Kapitolu stejně jko prolog a celou povídku věnuji Raganě. Čtěte dále *
Takže jak jsem slíbila, narozeninový dárek pro vás je tu! Třetí kapitola fantasy série Donnelské hlasy. Tentokrát se přesuneme opět k novým postavám. Už víme, že Stefan dorazil do Denic, ale sestru nenašel. Kornel se vrátil „domů“, ale situace se ukázala ještě horší, než si myslel, že je. Přijel na popud dopisu barona Jana. Ten si prý také vzal do opatrovnictví jeho mladší sestru, o které doposud nevěděl. Ale jak se to má se samotným baronem? Čtěte dále *
Jako vždy, když člověk opustí nějaké místo či známé, přátele, rodinu a rozhodne se za nimi spálit most, předpokládá, že už se tam (k nim) nikdy nevrátí.
Totéž platilo pro Theodorose Stephanidise, ačkoliv sám to rodové jméno neužíval už možná tři roky. Čtěte dále *
Requiem za naději je třetím doplňkovým „příběhem“ k Nepoznanému proroctví. Jedná se o vyřazenou část z kapitoly Začátek konce. Pojmenovala jsem ji takto, protože se jedná o střípek Arthurova života, kdy se pokoušel uchovat minulé, pro časy budoucí, které už ale nikdy nenastaly Čtěte dále *
Kdybych měl říct, jak jsme se ocitli v tom pokoji, musel bych lhát. Pravda je, že si to nepamatuji. Vím jen, že nám nikdo nebránil v odchodu. Jakmile mě přestal pálit každý nádech a mohl jsem mluvit, tak jsme se oba uvolněně smáli a rozebírali navzájem své závodní výkony. Žertovali jsme, popichovali se… Čtěte dále *
Vylepšená forma původní básně s názvem: „Poslední cesta duše“. Původně měla být součástí samotné knihy, ale po domluvě s editorkou, byla vyřazena. Spoluautorkou je Ragana, bez jejíž pomoci bych se při úpravách neobešla. Čtěte dále *
A je tady dlouhoočekávaný závod, našich dvou „pilotů“. Jen tentokrát se neodehrává ve vesmíru, nýbrž na povrchu planety. Pojďme se na ně spolu podívat. Čtěte dále *
Následující dva hyperskoky jsem přečkal v posteli. Do konce druhé směny po nich zbývala ještě hodina. Usoudil jsem, že asi půjdu spát dřív, abych byl na „druhý den“ řádně připraven. Zvedl jsem se a došel ke skříni, že se převléknu. Chtěl jsem začít s rozepínáním košile, ale v zrcadle jsem uviděl, že mě Christian pozoruje. Zamrzl jsem v půlce pohybu. Měl bych dát najevo, že jsem si všiml? Nebo raději mlčet. Čtěte dále *
