Já – ČLOVĚK – Kapitola 10

JÁ - Člověk.

Následující dva hyperskoky jsem přečkal v posteli. Do konce druhé směny po nich zbývala ještě hodina. Usoudil jsem, že asi půjdu spát dřív, abych byl na „druhý den“ řádně připraven. Zvedl jsem se a došel ke skříni, že se převléknu. Chtěl jsem začít s rozepínáním košile, ale v zrcadle jsem uviděl, že mě Christian pozoruje. Zamrzl jsem v půlce pohybu. Měl bych dát najevo, že jsem si všiml? Nebo raději mlčet. Čtěte dále *

23 – Kapitola 7

23

Po extrémně dlouhé době, se mi podařilo dopsat další kapitolu tohoto projektu. Musím říci, že se to píše opravdu těžce a dlouho jsem si nevěděla rady, ale díky Raganině návštěvě se mi podařilo utřídit si myšlenky. Věděla jsem přesně co zde chci mít, ale lehce mi hrozila vzpoura jedné z hlavních postav. Díky duševnímu spřéíznění s čísloem 23 se mi dokonce podařilo vymyslet i začátek… Doufám proto, že se vám bude pokračování povídky líbit. Pokud si ještě někdo pamatujete, o čem vlastně je 😀 Čtěte dále *

Osud ve svých rukou – Kapitola 2

Osud ve svých rukou.

Gintaras se dozvěděl, že byl přihlášen ke studiu v Chrámu. Největší a jediné oficiální instituci, zaměřené ke vzdělávání mladých nadaných mágů. Rozhodli o něm za jeho zády a i když by toto možná přijal, kdyby k tomu existoval důvod, žádný takový, který by obhájil jednání jeho rodičů, mu podán nebyl. Není tedy divu, že se rozhodl, jak se rozhodl. Což ovšem zase není po chuti jeho rodině. Opravdu může mladík z Prokletého rodu splnit přijímací zkoušky? A co když se rozhodl splnit je jen tak-tak? Dá se to odhadnout a zvládnout přesně tak jak si umanul? A co všichni ti lidé okolo něho? Nehledě na fakt, že datum zkoušky bylo stanoveno na den chlapcových narozenin. Čtěte dále *