Ty jsi klíčem – Kapitola 1

Jeskyně

     Byla tma. Všudy přítomnou tmu prořízlo až malé světélko ruční baterky. „Kam to sakra vede?” ptal se vzdálenější hlas.

     „Nevím, Brade, to se pozná…” Plazili se úzkými průrvami, které jim jeskyně nabízela. Kdyby byli starší věděli by jak je nebezpečné takhle někam lézt, ale nyní to pro ně bylo jen malé dobrodružství.

     Konečně. Baterka osvítila větší prostor připomínající jakousi místnost.

     „Páni…”vydechl Paull.

     Stěny zde nebyli opracované. Nebyly na nich žádné známky lidské činnosti.

     „To je bezva, ne?”

     „Jo…”

     Oba chlapci přešli až doprostřed místnosti. Bradovi něco zachroupalo pod nohama.

     „Jé…” vykřikl a namířil sovu baterkou na zem a uskočil stranou. Stále na to místo mířil svou baterkou a kruh světla ozařoval kostru. Nepochybně to byla lidská kostra. I Paull se lekl, když jeho kamarád vykřikl a jakmile uviděl na co Brad mířil baterkou vzedmul se i vněm strach.

     „Je to jen kostra…” vypravil ze sebe, a snažil se o hrubý hlas. Raději odvrátil pohled a osvítil baterkou jednu ze stěn. Aby se nemusel kostře věnovat přešel ke zdi a začal ji blíže zkoumat. Bál se. Bál se jako jeho kamarád a zabýval se myšlenkami komu asi ta kostra patřila, ale když už se dostali až sem nechtěl aby mu strach překazil životní zážitek.

     Brad se ještě chvíli jen díval na lidskou kostru před sebou a když odezněla největší vlna děsu přiklekl k ní. Oblečení z něhož už moc nezbylo i velikost kostry vypovídali jediné. Jednalo se o dítě. O dítě zhruba v jejich věku.

     „Je to tu vážně zvláštní, nemyslíš?” ptal se ho Paull, ale Brad neodpověděl. Díval se na mrtvého a cítil něco podivného. Chlupy na zátylku se mu zježili jako by se bál, ale on to neuměl pojmenovat. Už to cítil. Ano několikrát už cítil něco podobného, ale neuměl to vysvětlit. Prohlédl si kostru od hlavy až k patě a pak ještě jednou až si všiml, že levou ruku měl ten dotyčný sevřenou v pěst. Vzpomněl si ně nějakou detektivku, kterou viděl v televizi, jak tam měl mrtvý také takto zavřenou dlaň a v ní svíral nějaký důležitý důkaz. Napadlo ho že i tento mrtvý by mohl něco takového ukrývat ve své ruce. Opatrně rozevřel kostnatou dlaň dávno mrtvého dítěte a z té vypadl na kamennou zem jen malý křivý klíč.

Doporučené z našeho blogu:

  • Ty jsi klíčem – EpilogTy jsi klíčem – Epilog Dobré odpoledne všem, je tu další den a s ním i poslední část Klíče. Bradley viděl poslední střípky příběhu, které mu chyběly. Co však bude až se probudí? A probudí se vůbec? Posted in Novinky, Ty jsi klíčem
  • Ty jsi klíčem – Kapitola 10Ty jsi klíčem – Kapitola 10 Dobré ráno, dnes se mi podařilo otevřít administraci webu dříve než v předešlé dny a tak jsem mohla vložit další kapitolu Klíče již v ranních hodinách. O co jde tentokrát? Inu, o […] Posted in Novinky, Ty jsi klíčem
  • Ty jsi klíčem – Kapitola 9Ty jsi klíčem – Kapitola 9 Dobré odpoledne, další kapitola Klíče se jmenuje Vidění. Že Bradley takové věci zažívá už víme. Tenokrát se jej ale pokusí vyvolat. Co všechno se dozví, už ale nechám na vašem čtení, […] Posted in Novinky, Ty jsi klíčem
  • Ty jsi klíčem – Kapitola 8Ty jsi klíčem – Kapitola 8 Dobré ráno, vsadím se, že mi to nikdo neuvěří, ale stalo se mi, že jsem při vydávání této krátké kapitolovky zaměnila kapitoly. Pokud vám tedy včera vydaná 7. kapitola nedávala při čtení […] Posted in Novinky, Ty jsi klíčem
Štítky , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Autor: Jackie Decker

Psaní je smysl mého života a nikomu nedovolím mi jej vzít.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.