Za branami Jericha – Kapitola 14

14

Vstal, došel pro hlášení a bez čtení jej hodil do recyklovače. Pak zapnul komunikační zařízení.

„Pan Thomas Anderson na můstek.“

Opět komunikaci vypnul a čekal, až dotyčný přijde. Jako obvykle to netrvalo dlouho.

„Kapitáne?“

-„Pojďte dál, pane Andersone.“

Anderson vešel do místnosti můstku a pokračoval až k čelnímu průzoru. Zadíval se ven stejně jako kapitán.

„S čím Vám mohu pomoci?“

-„Už víme, že nebude trvat až tak dlouho a přijdeme o poslední zbytky energie. Je to tak?“

„Ano, to je pravda.“

-„Dokážete odhadnout, na jak dlouho energie ještě vydrží?“

„Nemohu provést přesná měření, ale můj osobní odhad je tak tři týdny, možná měsíc. I když zde asi bude lépe říkat dvacet až třicet dní. Hmmm. Ještě lepší asi bude říci čtyři sta osmdesát až sedm set dvacet hodin, vzhledem k tomu, že zdejší dny…“

V dalším, jistě ještě hlubším rozboru času, jej kapitán přerušil.

„Takže máme zhruba pět set hodin na to, abychom zajistili buď nějaký náhradní zdroj energie, nebo vymysleli jiný způsob, jak tady přežít. Je to tak?“

-„Ano, to je pravda.“

„A myslím, že Vy jste nejlepší, koho tím mohu pověřit.“

-„Já?“

„Ano, Vy. Máte k dispozici všechny vědce, které budete potřebovat a kdyby bylo třeba jít ven, Raynolds vás doprovodí a zajistí bezpečnost. Začněte na tom pracovat ihned, rozumíte?“

-„No… Ano, kapitáne. Ještě něco?“

„Ne. Můžete jít.“

Anderson odešel a kapitán se opět chystal zapnout komunikační kanál. Hmm. Takhle brzy volat zpátky Raye by nevypadalo dobře. Radši za nim zajdu.

Najít Raynoldse naštěstí nikdy není problém. Za prvé je díky své postavě opravdu k nepřehlédnutí a za druhé, když na někoho huláká, je navíc i k nepřeslechnutí. Teď nastala ta druhá varianta.

„Tyhle žvásty si nech pro maminku doma! Tady na ně není nikdo zvědavej, jasný? Tady sou jenom dvě možnosti – buď seš živej, nebo mrtvej! Nic mezi tim! A je úplně jedno jestli tě venku něco sežere, nebo jestli tě zastřelim při dezerci.“

-„Ale pane, já…“

„Žádný “ale pane, já“! Padej a koukej bejt připravenej. Máme tu svý povinnosti a tim to hasne!“

-„A…“

„Odchod!“

-„Rozkaz!“

Voják vyšel z jídelny, a když míjel kapitána, zasalutoval. Kvůli skafandrům nebyl schopen kapitán přiřadit k jeho hlasu a postavě žádný obličej. Kapitán také pozdravil, ale nijak se nesnažil, aby zasalutoval podle předpisů. Ve výsledku z toho bylo sotva zvednutí ruky k hlavě. Čekal, kdy Ray vyjde také na chodbu, ale ten zůstával v jídelně. Po dvou desítkách vteřin kapitán uznal, že něco na tom přísloví s Mohamedem a horou bude a vešel do jídelny.

Raynolds byl zády opřený o vydávací pult se založenýma rukama a sledoval vchod do jídelny. Nevypadal, že má nejlepší náladu a kapitán by v té chvíli nejraději změnil “vchod do jídelny“ za “východ z jídelny.“ Beze strachu!

„Rayi?“

-„Hm?“

„Ňáký problémy?“

-„Problémy? Máme jich snad málo?“

„Myslim s lidma. Víš, ten voják… Slyšel sem, jak se hádáte a…“

-„Žádný problémy.“

„Aha… No, potřebuju, abys byl k ruce Andersonovi. Kdyby potřeboval někoho poslat ven, nebo kdyby tam chtěl jít sám. Prostě mu zajistit bezpečnost. Pude to?“

-„Jo.“

„Fajn. To je všechno.“ Do háje. Jak se dá s někym takovym jednat normálně a beze strachu? Je víc robot než Anderson. Kdybych ho neviděl mluvit, myslel bych si, že nemá žádný obličejový svaly. Už vůbec něco jedl?

Raynolds se “odlepil“ od pultu a rázně odešel z jídelny.

„Pozor, pozor. Hledá se kapitán. Jestli jste ho někdo někde viděli, třeba v jídelně, pošlete ho na můstek. Qwerty konec.“

Hroznej člověk. Mam na sobě zas někde kameru, nebo jí nacpal jenom do jídelny?

Kapitán raději vzdal přemýšlení o tom, kde všude by mohl mít Qwerty svoje sledovací zařízení s tím, že pravděpodobně je má prostě všude a opět se vrátil na můstek.

Sotva tam vešel, Qwerty zapnul hudební zařízení nahlas. Hudba z filmu Vesmírná Odysea v tuto chvíli působila opravdu zvláštně. Vedle Qwertyho stál vozík s monitorem a samozřejmě nemohl postrádat spousty drátů.

„Mam tu pro vás výsledky z kompu. Docela hustý, i když vás to asi moc nepotěší.“

Doporučené z našeho blogu:

Štítky , .Záložka pro permanentní odkaz.

Autor: Baron Devil

Nic co by se dalo sdělit.  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.